DUŠE MÁ CHVAL HOSPODINA ! - ZE SLOVA K BOHOSLUŽBĚ 32. NEDĚLE V MEZIDOBÍ 7.11.2021

Neboť tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Nevyprázdní se hrnec s moukou a neubude ve džbánu s olejem až do dne, kdy Hospodin sešle déšť na zemi!“  Ona tedy šla a udělala podle Eliášových slov a jedla ona, on i její syn po drahný čas. Z hrnce se mouka nevyprázdnila a ze džbánu oleje neubývalo podle Hospodinova slova.Z prvního čtení (1. Královská 17,14-16).

Hospodin prokazuje všem, kteří mu důvěřují mnoho dobrodiní. Událost, kterou popisuje dnešní první čtení, dosvědčuje, jakou sílu má Boží působení. Je proto velmi důležité, abychom dokázali porozumět svátostným znamením, kterými nám Bůh vzkazuje, co máme konat pro záchranu našeho života.

Ze  druhého čteni : Kristus nevešel do svatyně, zbudované lidskýma rukama, která je jenom napodobeninou té pravé, ale do samého nebe, aby se teď staral o naše záležitosti u Boha. A není třeba, aby víckrát obětoval sám sebe, jako velekněz vchází do velesvatyně rok co rok s cizí krví, jinak by byl musel trpět už mnohokrát od stvoření světa. Ale zjevil se teď na konci věků jednou provždy, aby svou obětí odstranil hřích. (Židům 9,24-26 )

Text čtení z listu apoštola Pavla porovnává způsob Kristovy  oběti  s obřadním výkonem podle starozákonního způsobu. Zatímco židovský velekněz vstupoval do velesvatyně, aby tam konal smíření s Bohem za hříchy lidu použitím krve obětovaných zvířat, Kristus jednou provždy obětoval sám sebe, aby nás z hříchů vykoupil svou vlastní krví. Jeho oběť má věčnou hodnotu. Průběh slavení křesťanské liturgie provázené účinnými božími znameními nás dodnes  o tom přesvědčuje.

Z evangelia:  Díval se, jak lidé dávají do pokladnice peníze. Mnoho boháčů dávalo mnoho. Přišla také jedna chudá vdova a dala dvě drobné mince, asi tolik jako pár halířů. Zavolal své učedníky a řekl jim: „Amen, pravím vám: tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní, kteří dávali do pokladnice. Všichni totiž tam dali ze svého nadbytku, ona však dala ze svého nedostatku. Dala všechno, co měla, celé své živobytí.“  (Marek 12,41-44).

I ve slovech  Markova evangelia můžeme nalézt kriteria, podle kterých lze rozlišovat mezi pravými a falešnými učiteli  Božího zákona. Avšak my křesťané máme značnou výhodu.  Můžeme posilovat svou víru a pravý vztah k Bohu též pomocí účinných a vnímatelných vnějších znamení, kterými na nás naše církev, kromě učení a četby Písma, působí při své liturgii. 

Odkazy na texty čtení  k bohoslužbě slova  32.  neděle v mezidobí  7.11.2021 .

1. čtení:1 Královská 17,10-16

Žalmy 146, 6-10  odpověď: Duše má, chval Hospodina!

2. čtení: Židům 9,24-28

Evangelium:  Marek 12,38-44

Ke všem třem čtením jsou komentáře a texty směrovány k nedělnímu  tématu 126 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“: „Liturgie se uskutečňuje vnímatelnými a účinnými znameními (vnější stránka liturgie) viz.