POŽEHNANÝ PLOD TVÉHO TĚLA - ZE SLOVA BOŽÍHO NA ÚTERÝ PŘEDVÁNOČNÍHO TÝDNE 21.12.2021

Hlas mého milého! Hle, právě přichází, hory přeskakuje, přenáší se přes pahorky. Hle, právě stojí za naší zídkou, nahlíží do oken, dívá se mřížovím. Můj milý se ozval, řekl mi: „Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď!( Píseň písní 2,  8-10 ). Z prvního čtení.

 Židovská tradice má za to, že v Písni písní se jedná alegorický opis vztahu mezi Hospodinem jako ženichem a vyvoleným národem Izraelem jako nevěstou. Někteří rabíni v ženichovi vidí mesiáše, jiní Mojžíše. Jednotlivé verše přiřazují ke klíčovým okamžikům knihy Exodus a rabíni jsou v tom velmi vynalézaví. Vše nás zde má vést k tomu, že vysvobození z Egypta je mocným činem Boží lásky. Křesťanská tradice ve verších z Písně písní vidí spíš vztah Boha (jako ženicha) a církve (jako nevěsty) a Ježíše pak,  jako plod jejich vzájemného vztahu.

Z evangelia:  Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se dítě v jejím těle; byla naplněna Duchem svatým a zvolala velikým hlasem: „Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla. Jak to, že ke mně přichází matka mého Pána?“ (Lukáš 1,41-43  ).

Slovo požehnaný můžeme chápat v širším slova smyslu asi tak, jak se mluvívá o ženě očekávající dítě: “ Je v požehnaném stavu.“ To znamená, že dítě v tomto smyslu je vždy chápáno jako požehnání od Boha, jako dar od Boha. Zejména ve vyvoleném národě věřící dívky a ženy toužily být matkami, neboť nejenže bylo dítě pro ně Božím darem a požehnáním, ale jen mateřství se mohlo stát důvodem a příčinou očekávání Mesiáše předpověděného Bohem. Maria je i v tomto smyslu jedinečnou požehnanou ženou pro vzácný plod svého života – dítě Ježíše, který přichází na svět jako král, jako hlava nově se rodící církve. Radujte se, spravedliví, z Hospodina, zpívejte mu píseň novou.

Odkazy na liturgické texty z Písma k bohoslužbě slova   na    úterý 21.12.2021: 

1. čtení : Píseň písní 2,  8-14 

Žalmy: 33,2-3.11-12.20-21 , odpověď: Radujte se, spravedliví, z Hospodina, zpívejte mu píseň novou.

Evangelium: Lukáš 1,39-45