JAK JE BOŽÍ SYN ČLOVĚKEM - TÉMA 152 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ – SLAVNOST ZVĚSTOVÁNÍ PÁNĚ -25.3.2022 - PÁTEK

Bůh i po svém vtělení zůstal pravým Bohem. Tuto pravdu musela církev hájit a objasňovat celá dlouhá staletí proti různým nesprávným názorům a bludům (srov. též téma 70: „Ježíš Kristus –pravý člověk“). Církev tedy vyznává, že Ježíš je skutečně Božím Synem, který se stal člověkem, naším bratrem, aniž přestal být Bohem, naším Pánem. 

Boží Syn sdílí svému lidství svůj vlastní osobní způsob existence v Boží Trojici.Ve svém těle a duši dokáževyjadřovat  lidským způsobem její božské jednání. Lidská duše Božího Syna je obdařena božskou schopností pronikavě vhlížet  do skrytých myšlenek lidských srdcí a  projevovat  všechno poznání, jež má Boží Syn o svém Otci. Díky spojení s božskou moudrostí vtěleného Slova do Kristovy osobnosti, těší se jeho duše plnosti vědění o věčných Božích záměrech, jež on sám  přišel světu zjevit. Všechno , o čem pro naši spásu Kristus božsky předem rozhodl s Otcem a Duchem svatým,  nám v Ježíši Kristu zjevil  silou své dvojí vzájemně spolupracující boží a lidské vůle a jednání. Církev uznává, že podoba Boha  přijetím lidského těla v Ježíši Kristu může být zobrazována  na posvátných obrazech, že v Ježíšově pravém lidském  těle „se nám zjevil neviditelný Bůh“ (Římský misál) i to, že vyobrazení  jehotěla může být uctíváno, neboť věřící, který uctívá Kristův obraz, cení si v něm osobu, jež je na něm znázorněna. Viz též téma redakce Signály 2014-2015: Tajemství člověka;   „Boží obraz a podoba“.

Ježíš nás všechny a každého z nás miloval za svého života i ve své agonii a smrti a vydal se za každého z nás, protože „on si mě miloval a vydal sebe samého za mne“ (srov. Gal 2,20). Miloval nás všechny svým lidským srdcem. Proto Ježíšovo božské Srdce, pro naše hříchy a k naší spáse probodené, je chápáno jako zvláštní znamení a symbol té lásky, jíž božský Vykupitel neustále miluje věčného Otce a všechny lidi bez výjimky.

Boží Syn, věčné Slovo, Ježíš Kristus je v jednotě své božské osoby pravý Bůh a pravý člověk; proto je jediným prostředníkem mezi Bohem a lidmi. V čase Otcem stanoveném se vtělil. Aniž ztratil božskou přirozenost, přijal přirozenost lidskou. Má lidský rozum a lidskou vůli a ty jsou v dokonalé harmonii podřízeny jeho božskému rozumu a jeho božské vůli, jež má společné s Otcem a Duchem svatým,