SPRAVEDLNOST ROSTE Z VÍRY - TÉMA 150 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ – SLAVNOST SVATÉHO JOSEFA -19.3.2022

Svatý Josef - dědic Božích zaslíbení  uvěřil. A podobně jako Abraham je před Bohem ospravedlněn. Představuje příklad víry a tuto božskou ctnost nám jeho osobnost ztělesňuje. Každý, kdo věří, stává se před Bohem spravedlivý a dědicem Božích zaslíbení. Praotec vyvoleného národa Abraham zaujímá v dějinách spásy jedinečné místo. Jeho povoláním se začíná uskutečňovat Boží záměr. Takovým spravedlivým člověkem byl Josef. V evangeliu jsme četli, že Josef byl muž spravedlivý. Spravedlnost se v něm projevovala velmi jemným způsobem. Právě když zjistil, že jeho nastávající, či vlastně už podle židovského zvyku manželka, čeká dítě, rozhodl se s ní tajně rozejít. Nechtěl ji vydat soudu. Nechtěl, aby byla veřejně obžalována  jako hříšnice, protože jí věřil. Věřil jí, i když to nechápal. Věřil, i když mu to Maria nebyla schopna vysvětlit. Až se mu zjevil ve snu anděl a řekl mu:Josefe, neboj se(srov. Mt 1,20). Josef je v tomto tedy opravdu patriarchou, s kterým osobně mluví Bůh skrze anděla. Je to člověk, kterému Pán Bůh dává pokyny. A tak se řadí mezi patriarchy Starého zákona, především po bok Abrahámovi jako praotci izraelského národa.Spravedlnost v našem podání by měla být podobná té Josefově. Pokud se pokládáme za spravedlivé a chceme být vůči druhým spravedliví, měli bychom být spravedliví právě tímto způsobem.I když mluvíme o víře, mluvíme nejdřív o božské ctnosti, kterou se vztahujeme nikoliv k lidem, kterým věříme, ale k Bohu. My věříme Bohu. Josefova spravedlnost pochází z víry. Věřil Bohu, a tím pádem mohl věřit i své ženě, i když jí nerozuměl. Víra je přesvědčením a jistotou o věcech, které nevidíme.Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jisti tím, co nevidíme (srov. Žid. 11,1-10).                                                           

Podobně jako Abrahám i Josef se stává otcem;  i když Josefa vnímáme jako pěstouna Pána Ježíše, jako jeho otčíma, stává se však opravdu otcem, jak mu říká anděl ve snu:„porodí syna a ty mu dáš jméno Ježíš“(srov. Mt 1,21).Bude to tvůj syn, ty ho pojmenuješ. I Bůh jakoby ukazuje Josefovi, že počítá Pána Ježíše za jeho syna a že Josefa bere v tomto postavení vážně. A Josefova spravedlnost –„byl to muž spravedlivý“ – byla úzce spjata s vírou v Boha.