CÍRKEV JE JEDNA A JEDNOTNÁ - TÉMA 161 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ – 7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ - 29.5.2022

V krédu vyznáváme, že Kristova církev je jedna, svatá, všeobecná (katolická)  a apoštolská. Je jedna, protože je dílem jednoho zakladatele. Je jedna svou duší, poněvadž jediný je Duch svatý, všude stejný,  jenž sídlí ve věřících a naplňuje i řídí celou církev. Církev se od počátku představuje s velikou pestrostí , která pochází jak z různosti Božích darů, tak z různosti osob a společenství, které tyto dary dostávají.Do jednoty Božího lidu jsou zahrnuty rozmanité národy a kultury, uchovávající vlastní tradice. Působí zde místní církve  s rozdílnými způsoby života jejich členů. Velké bohatství takové rozmanitosti není sice na překážku jednotě církve,  přesto však dar jednoty je stále ohrožován. Už apoštol Pavel musí první křesťany vyzývat: „…usilovně hleďte zachovávat jednotu Ducha, spojeni poutem pokoje. Jedno tělo a jeden Duch , k jedné naději jste byli povoláni; jeden je Pán, jedna víra,jeden křest, jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech“  (Ef4,3-6).

Jaká jsou pouta jednoty podle apoštola Pavla? Především je to „láska, která všechno spojuje k dokonalosti“ (srov. Kol 3,14). Církev pak učení doplňuje: „vyznávání jediné víry přijaté od apoštolů; společné slavení bohoslužby, především svátostí; apoštolská posloupnost skrze svátost kněžství…“ (2. vat. koncil) „Jediná Kristova církev …“ je ta, kterou „po svém zmrtvýchvstání náš Spasitel odevzdal Petrovi jako pastýři, jemu a ostatním apoštolům ji svěřil, aby ji šířili a řídili … Tato církev, ustavená a uspořádaná na zemi jako společnost, subsistuje (… uskutečňuje se) v katolické církvi a je řízena Petrovým nástupcem a biskupy ve společenství s ním“ (2.vat. koncil LG).

Už nyní je církev jen jedna. Jsou však různé stupně, kterými je s ní kdo spojen. Duch svatý totiž proniká do lidí ponenáhlu a postupně, a proto také ti, kteří jej přijmou, se ponenáhlu a postupně s církví sjednocují. Plnost církve bude ale možná až na konci věků, až bude Kristus ve všech a ve všem. Různé stupně spojení hledá ekumenismus, aby je posílil a rozmnožil podle plánů Boží Prozřetelnosti – aby tak dospěly až k plnosti. Starost o obnovení jednoty „je záležitostí celé církve, věřících i pastýřů“. Ale je také třeba si uvědomit, „že tento svatý záměr — znovu usmířit všechny křesťany  v jednotě jedné a jediné Kristovy církve — přesahuje lidské síly a schopnosti“. Proto skládáme všechnu svou naději „v Kristovu modlitbu za církev, v lásku Otce k nám a v sílu Ducha svatého“ (2. vat. koncil).