KŘESŤANSKÁ SVATOST - TÉMA 190 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ K SLAVNOSTI VŠECH SVATÝCH 1.11.2022

Podle apoštolského  vyznání je katolická Církev svatá. Kristus, Boží Syn — který je oslavován zároveň s Otcem i Duchem jako „jediný svatý“, ji se sebou spojil jako své tělo, obdařil ji darem Ducha svatého a dovedl ji tím ke svatosti. Církev je tedy „svatý Boží lid“, její členové jsou nazýváni „svatí“ a hovoříme o ní jako o svaté církvi obecné. Můžeme ji také nazývat  jako  shromáždění, nebo společenství  svatých. Všichni v ní jsou ospravedlnění, povoláni ke svátosti posvěcení skrze křest a milost Kristovu. Ježíš řekl: „Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo“ (Jan 15,16). Jeden z klíčových oddílů k pochopení učení o tom, kde Boží vyvolení a povolání mají své přesné místo v celkovém pořadí dějů, se nachází v listu Římanům 8,28-30:  „Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí. Které předem vyhlédl, ty také předem určil, aby přijali podobu jeho Syna, tak aby byl prvorozený mezi mnoha bratřími; které předem určil, ty také povolal; které povolal, ty také ospravedlnil; které ospravedlnil, ty také uvedl do své slávy“. Ti, kteří byli Bohem vyvoleni a přivedeni k víře v Krista mocí tohoto povolání, jsou ti, kdo byli "povoláni Ježíšem Kristem" (Řím 1,6). Jsou "povoláni ke svatosti" (Řím 1,7); to znamená, že jsou to ti, kteří mají být jeho povoláním odděleni pro Boha a žít svatý život: „Vy však buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec“ (Mt 5,48). Podle 2. vatikánského koncilu jsme to my křesťané, jakéhokoliv stavu a zařazení, kteří jsme povoláni k plnému křesťanskému životu a k dokonalé lásce .  Všichni jsme voláni ke stále důvěrnějšímu spojení s Kristem a ti, které Bůh určil ke spasení, k němu po cestě k dokonalosti jistě přijdou. Nevíme, kteří to jsou. Jediný způsob, jak vyvolené poznáme, je podle jejich odezvy na evangelium a podle jejich křesťanského života, který následuje po povolání.  My, kterým je matkou svatá Církev a Otcem Bůh doufáme i v Boží odměnu.

 My křesťané jsme na různém stupni a různým způsobem navzájem spojeni v téže lásce k Bohu a k bližnímu. Patříme Kristu, máme jeho Ducha a spolu se všemi  srůstáme v jednu svatou Církev. Nebeskou a putující. Existují její tři stavy. Putující církev; Očišťující se církev; Oslavená církev. Dohromady tvoříme společenství. Církev učí, že jednota „poutníků“ s bratry zesnulými v Kristu se nijak nepřerušuje, naopak se posiluje vzájemným sdílením duchovních hodnot  a přímluvami svatých nebešťanů.  Společenství s nimi nás blíže přivádí ke Kristu a spojuje nás s Ním.

Církev je „společenství svatých“, kteří tvoří jedno tělo v Kristu, jenž je posvěcuje. Věříme ve společenství všech věřících v Krista, těch, kteří putují po této zemi, i zesnulých, kteří prochází vlastním očištěním, i blažených v nebi. Ti všichni tvoří jedinou církev.Věříme, že v tomto společenství je nám nápomocná milosrdná láska Boha a jeho svatých, kteří slyší naše modlitby.

Matonick,