VÝKLAD POKLADU VÍRY- TÉMA 185 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ - 27. NEDĚLE V MEZIDOBÍ 2.10.2022

Kristus svěřil Církvi věčný, neporušitelný a nutný cíl vést lid k věčnému životu. Hodnověrně vykládat Boží slovo je uloženo živému učitelskému úřadu církve, který vykonává svou pravomoc ve jménu Ježíše Krista.Tento učitelský úřad dohlíží řádně na to, aby se v církvi šířilo Kristovo učení - církví nazývané jako Poklad víry - depositum fidei. Úřad je reprezentovaný sborem biskupů ve spojení s Petrovým nástupcem - papežem, z Božího příkazu a za pomoci Ducha svatého Boží slovo tento poklad svědomitě střeží, věrně vykládá a čerpá z něho všechno, co předkládá k věření lidu, jako slovo zjevené od Boha. Věřící si přitom připomínají Kristova slova apoštolům: „Kdo poslouchá vás, poslouchá mne“(srov. Lk 10,16). Objevujeme  jej v Písmu svatém a v posvátné tradici, který apoštolové svěřili celé církvi. Za přispění Ducha svatého se může v životě církve rozvíjet chápání slov pokladu víry a to přemýšlením a studiem, meditací, hlubším pochopením duchovních skutečností z vlastní zkušenosti a hlásáním těch, kteří v biskupském úřadě přijali charisma pravdy. Písmo svaté, posvátná tradice a učitelský úřad církve jsou spolu spojeny a všichni tři činitelé zároveň, každý svým způsobem a pod vlivem jediného Ducha, přispívají účinně ke spáse duší. K tomu viz texty  čtení 27. neděle v mezidobí, které jsme dnes vyslechli . V listě sv.  Pavla (2 Tim 1,6-8.13-14),  apoštol nabádá učedníka Timoteje, aby zbožně a věrně konal svou biskupskou funkci a dohlížel řádně na to, aby se v církvi šířilo Kristovo učení. 

Víra není předávána v první řadě prostřednictvím textů. V prvotní církvi se říkalo, že Písmo svaté je „zapsáno spíše v srdci církve než na pergamenu“. Už učedníci a apoštolové zakoušeli nový život především díky svému živému společenství s Ježíšem. Do tohoto společenství, které po Ježíšově zmrtvýchvstání dále pokračovalo novým způsobem, zvala církev další lidi. První křesťané „setrvávali v apoštolském učení, v bratrském společenství, v lámání chleba a v modlitbách“ (srov. Sk 2,42). „A tak církev ve své nauce, životě a bohoslužbě zvěčňuje a všem pokolením předává všechno, co sama je a v co věří“ (2.vat. koncil). 

Matonick.