CÍRKEV JE APOŠTOLSKÁ - TÉMA 207 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ – 3. NEDĚLE V MEZIDOBÍ 22.1.2023

Ve vyznání víry – v credu se modlíme, že církev je jedna, svatá, všeobecná a apoštolská. Tyto její čtyři podstatné vlastnosti jsou  navzájem neoddělitelně spojeny. Církev je založena na apoštolech. Zachovává jejich tradici a je vedena jejich nástupci. Kristus chtěl, aby apoštolové nejen učili a řídili církev, ale aby byli i jejím prvkem jednotícím a posvěcujícím. Ježíš Kristus si ze 72 učedníků vyvolil 12 apoštolů,  tvořící apoštolský sbor, do jehož čela určil Ježíš apoštola Petra.  "Ty jsi Petr a na této skále zbuduji svou církev a pekelné brány ji nepřemohou. Tobě dám klíče od nebeského království: co svážeš na zemi, bude svázáno v nebi, a co rozvážeš na zemi, bude přijato v nebi " (srov. Mt 16, 18–19).

Od Ježíše dostali apoštolové příkaz k misijnímu poslání, schopnost je vykonávat s mocí odpouštět hříchy. Stali se Kristovými služebníky, správci Božích tajemství a „Kristovými vyslanci“ (srov. 2 Kor 5,20). Jejich úloha, bude trvat až do konce světa, protože evangelium, které mají předávat, je pro církev ve všech dobách zdrojem veškerého života. Aby Božské poslání, které  apoštolům Kristus svěřil, pokračovalo i po jejich smrti, ustanovili apoštolové své nástupce. Uložili jim, aby dílo, které započali, upevnili a dobudovali. Dnešní církev je stejná jako církev budovaná apoštoly, protože je vedena nástupci apoštolů a vyznává jejich víru. Jejím základem je Kristus. Apoštolové, jako přímí Kristovi „svědci“, jsou spojovacím článkem mezi životem Krista a životem církve. Činnost biskupů náleží pak až do období „růstu“ církve, ale i oni stále uchovávají církev tak, jak byla založena Kristem a apoštoly. Aby Božské poslání, které  apoštolům Kristus svěřil, pokračovalo i po jejich smrti, ustanovili apoštolové své nástupce, kterým uložili, aby dílo, které započali, upevnili a dobudovali.

 Dnešní církev je stejná jako církev budovaná apoštoly, protože je vedena nástupci apoštolů a vyznává jejich víru. Jejím základem je Kristus. Apoštolové, jako přímí Kristovi „svědci“, jsou spojovacím článkem mezi životem Krista a životem církve. Činnost biskupů náleží pak až do období „růstu“ církve, ale i oni stále uchovávají církev tak, jak byla založena Kristem a apoštoly. Biskupové  nastoupili na místo apoštolů jako pastýři církve. Jsou povoláni k apoštolátu. Nástupcem apoštolského sboru je kolegium (sbor) biskupů, v jehož čele stojí Petrův nástupce jako nejvyšší pastýř církve, kterým je římský biskup – papež.  V předávání apoštolského úřadu a služby od jednotlivých apoštolů přes konkrétní biskupy až do současnosti je třeba vidět nepřetržitou návaznost apoštolské posloupnosti. 

Biskupové obdrží v biskupském svěcení  nejen apoštolskou moc, ale spolu s tím přebírají i učení apoštolů, který je jim svěřen jako poklad víry. Ten mají chránit,  hlásat a předávat dalším generacím věřících.   „Apoštolát“ není však záležitostí pouze biskupů. Šířit Kristovo poselství do celého světa, je úkolem všech věřících. Podle povolání, dobových požadavků, různých darů Ducha svatého, nabývá pak apoštolát různých forem. Pastýřský úřad Petra a ostatních apoštolů tvoří jeden ze základů církve. I když má nástupce sv. Petra – římský biskup – ze svého úřadu plnou pravomoc, je ve spojení se sborem biskupů. Rozmanitost složení tohoto sboru z mnoha jedinců, vybraných z různých krajů světa vyjadřuje všeobecnost a jednotu Božího lidu. Jednotliví biskupové vykonávají svou pastýřskou správu nad tou částí Božího lidu, která jim byla svěřena. V tom jim pomáhají kněží a jáhnové.

K projektu "Učící se církev" ČBK vypracoval  Matonick