KAŽDÝ, KDO PLNÍ VŮLI BOŽÍ, TO JE MŮJ BRATR I SESTRA I MATKA - PAMÁTKA SV. FRANTIŠKA SALESKÉHO, BISKUPA A UČITELE CÍRKVE - ÚTERÝ 24 .1.2023

Bratři! Zákon obsahoval jen stín budoucích hodnot, ne však tyto věci ve skutečnosti. A proto nemá vůbec sílu, aby svými oběťmi, stále stejnými, které se rok co rok pořád opakují, přivedl k dokonalosti ty, kdo přistupují k Bohu. Ty oběti by přece už dávno musely přestat, protože by svědomí už nic nevyčítalo těm, kteří Boha uctívají, když už jednou byli od hříchů očištěni. Místo toho se však při těch obětech každý rok vyvolává vědomí hříchů. Neboť krev býků a kozlů nemůže hříchy odstranit. A tak Kristus, když přicházel na svět, řekl: `Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. V celopalech a v obětech za hřích jsi neměl zálibu. Proto jsem řekl: Tady jsem, abych plnil, Bože, tvou vůli, jak je to o mně psáno ve svitku knihy.' Po prvních slovech: `dary ani oběti, celopaly ani oběti za hřích jsi nechtěl a neměls v nich zálibu' - a přece to všechno se obětuje podle Zákona - hned dodává: `Tady jsem, abych plnil tvou vůli.' To první ruší, aby ustanovil to druhé. A touto `vůlí' jsme posvěceni obětováním těla Ježíše Krista jednou provždy. Z prvního čtení  (Žid 10,1-10  ).

Starý zákon předepisoval celou řadu obřadů, při nichž se člověk očišťoval, a vyžadoval opakování obětních rituálů, při nichž člověka měla očišťovat krev obětovaných zvířat. Vnější obřad však nemůže nějak automaticky uzdravovat vnitřní poranění duše, které pochází z neposlušnosti vůči Bohu a z pyšné vzpoury proti jeho svaté vůli. Pravý protilék se proto nachází v pokorné poslušnosti vůči Božímu plánu spásy. Ježíš přišel na svět proto, aby jako první uskutečnil tento návrat.Tak otevřel cestu vedoucí k opravdové záchraně a spáse. Boží Syn se sklonil k lidskému způsobu existence a stal se poslušný až k smrti na kříži.

Z evangelia (Mk 3,31-35 ):  Za Ježíšem přišla jeho matka a jeho příbuzní. Zůstali stát venku a dali si ho zavolat. Kolem něho sedělo plno lidí. Řekli mu: "Tvoje matka a tvoji příbuzní se venku po tobě ptají!" Odpověděl jim: "Kdo je má matka a moji příbuzní?" A rozhlédl se po těch, kteří seděli dokola kolem něho, a řekl: "To je má matka a to jsou moji příbuzní! Každý, kdo plní vůli Boží, to je můj bratr i sestra i matka."

Odmítá snad Ježíš svou vlastní matku a rodinu? Vůbec ne, ale připomíná svým učedníkům, že existuje příbuzenství, které má přednost před pokrevními vztahy. V centru stojí radikální výzva, abychom se mu podobali. Vztah s ním přináší důvěrnost, podobně jako vztah s matkou, bratrem nebo sestrou. Nemůžeme být s Ježíšem spříznění krví, ale můžeme s ním být spojeni ještě hlouběji skrze vztah k Bohu Otci. Je to radost. Můžeme  říci: „Patříme do jeho rodiny. Děkujme  Ježíšovi, za to, že nám ukázal, kdo jsme v Božích očích“.

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na úterý 24.1.2023.

1. čtení: Žid 10,1-10

Žalmy: Žl 40,2+4ab.7-8a.10.11,  odpověď: Hle, přicházím, Pane, splnit tvou vůli.

Evangelium:  Mk 3,31-35