My přece nepatříme k těm, kteří se ze strachu vzdalují, a tak jdou k záhubě, ale k těm, kdo věří, a tím si zachrání život

Bratři! Vzpomeňte si na minulé doby, kdy se vám dostalo světla, jak jste museli mnoho zápasit a trpět: jednak tím, že jste byli veřejně tupeni a utiskováni, jednak že jste se na tom podíleli s těmi, kterým se tak vedlo. Soucitně jste pomáhali uvězněným a s radostí jste snesli, když sami jste byli oloupeni o svůj majetek, neboť jste věděli, že máte majetek lepší a trvalý. Neztrácejte proto důvěru, vždyť ji čeká velká odměna. Potřebujete vytrvalost, aby se vám, až vykonáte Boží vůli, dostalo splnění slibu. `Vždyť už jen chvilku, malou chvilku, a přijde ten, který má přijít, a neomešká se. Můj spravedlivý však bude žít z víry. Ale kdyby se ze strachu vzdaloval, nebudu v něm mít zalíbení.' My přece nepatříme k těm, kteří se ze strachu vzdalují, a tak jdou k záhubě, ale k těm, kdo věří, a tím si zachrání život.Z prvního čtení  ( Žid 10,32-39).

Autor listu je si vědom obtíží , které musela vytrpět židokřesťanská komunita v nedávné minulosti, vedoucí u některých až k otevřenému odpadu nebo k hříšnému způsobu života. Vyzývá společenství, aby se rozpomenulo na svoji původní duchovní svěžest. Věří, že obnoví svou odolnost, obstojí při  pronásledování a  vydrží sebevětší  pokořování a že oživená víra  v budoucí dobra je povzbudí k naději na záchranu  a odměnu za projevenou trpělivost.

Z evangelia (Mk 4,26-34): Ježíš řekl zástupům: "Boží království je podobné člověku, který zaseje do země semeno; ať spí, nebo je vzhůru, ve dne i v noci, semeno klíčí a roste, on ani neví jak. Země sama od sebe přináší plody: napřed stéblo, potom klas, pak zralé zrno v klasu. Když pak se ukáže zralý plod, hned člověk vezme srp, protože nastaly žně." Řekl také: "K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím ho znázorníme? Je jako hořčičné zrnko: Když se zasévá do země, je menší než všechna semena na zemi, ale když je zaseto, vzejde a přerůstá všechny jiné zahradní rostliny; vyžene tak velké větve, že ptáci mohou hnízdit v jeho stínu." Mnoha takovými podobenstvími jim hlásal Boží slovo, jak to mohli pochopit. Bez podobenství k nim nemluvil. Když však byl se svými učedníky sám, všechno vysvětloval. 

Obě tato podobenství nabízejí slova povzbuzení církvi, která se potýká s problémy, žije v malých a rozptýlených společenstvích a je obklopena nepřáteli připravenými ji zničit. I dnes potřebujeme důvěru a jistotu v sílu Království, které přežije a rozšíří se navzdory nepřátelství, s nímž se v dnešní společnosti setkáváme. Naším životním úkolem je zasévat a ne trápit se tím, zda něco sklidíme nebo ne. Dostáváme semeno Božího slova, ze kterého může vyrůst království spravedlnosti, lásky a pokoje. Máme k tomu nějak přispět, aspoň trochu. Každý může nějak začít, byť jen prvním krůčkem.

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na pátek  27.1.2023.

1. čtení: Žid 10,32-39

Žalmy:  Žl 37,3-4.5-6.23-24.39-40,  odpověď: Spravedlivým přichází spása od Hospodina.

Evangelium: Mk 4,26-34