Témata k nedělní a sváteční liturgii

VÍRA JE PODSTATA TOHO, V CO DOUFÁME, JE PŘESVĚDČENÍ O VĚCECH, KTERÉ NEVIDÍME -PAMÁTKA SV. TOMÁŠE AKVINSKÉHO, KNĚZE A UČITELE CÍRKVE - SOBOTA 28 .1.2023

Bratři! Víra je podstata toho, v co doufáme, je přesvědčení o věcech, které nevidíme. Pro ni se našim předkům dostalo pochvaly. Protože Abrahám věřil, uposlechl Boží výzvy, aby se vystěhoval do země, kterou měl dostat v dědičné držení; vystěhoval se, ačkoli nevěděl, kam jde. Víra ho vedla k tomu, aby se usadil v zaslíbené zemi jako cizinec, bydlel ve stanu, podobně jako Izák a Jakub, kterým se dostalo dědictvím stejného příslibu. Čekal totiž na město s pevnými základy, které sám Bůh vystaví a založí. I neplodná Sára uvěřila, a proto dostala sílu stát se matkou, a to přes svůj pokročilý věk, protože se spolehla na toho, který ten slib dal. A tak z jednoho muže, a to už vetchého, vzešlo tolik potomků jako hvězd na nebi a jako písku na mořském břehu, který nikdo nespočítá. Tito všichni umírali s vírou, i když se nedočkali toho, co bylo slíbeno: jen zdáli to viděli a radostně vítali a prohlašovali, že jsou na zemi jenom cizinci a přistěhovalci. Když tak mluvili, dávali tím najevo, že pravou vlast teprve hledají. Kdyby měli na mysli tu, z které se odstěhovali, měli by přece dost času se tam vrátit. Ale oni toužili po lepší vlasti, totiž nebeské. Proto se ani Bůh za ně nestydí a nazývá se jejich Bohem a připravil jim město. Protože měl Abrahám víru, přinesl Izáka v oběť, když ho Bůh zkoušel. Svého jediného syna chtěl obětovat, třebaže mu bylo slíbeno: `Od Izáka budeš mít potomky.' On totiž uvažoval takto: Bůh má dost moci, aby vzkřísil třebas i mrtvé. Proto také Izáka dostal nazpátek i jako předobraz.

Z prvního čtení  (Žid 11,1-2.8-19 ).

Pisatel listu Židům připomíná důležité epizody z dějin spásy, které představují vynikající vzory víry. Víra je nezbytnou oporou na životní cestě každého křesťana. Dává člověku jistotu , že dosáhne až do věčné blaženosti.Víra se totiž zakládá na příslibech Boha. jenž je absolutně věrný a spolehlivý. Vzor věřícího člověka představuje Abraham. Jeho víra se vždy osvědčila a v jeho životě i mnohokrát potvrdila.  I v situaci, která se jevila jako beznadějná.

Z evangelia (Mk 4,35-41): Jednoho dne večer vybídl Ježíš své učedníky: "Přeplavme se na druhý břeh!" Rozpustili tedy zástup a vzali Ježíše s sebou, tak jak byl na lodi. Také jiné lodi jely s ním. Tu se strhla velká větrná bouře. Vlny dorážely na loď, a ta se už plnila vodou. On však ležel na zádi lodi na polštáři a spal. Vzbudili ho a řekli mu: "Mistře, je ti to jedno, že hyneme?" Probudil se, pohrozil větru a poručil moři: "Mlč! Buď zticha!" A vítr ustal a zavládlo úplné ticho. Jim pak řekl: "Proč se bojíte? Pořád ještě nemáte víru?" Padla na ně bázeň, veliká bázeň, a říkali si mezi sebou: "Kdo to asi je, že ho poslouchá i vítr a moře?"

Markovo evangelium vyzývá učedníky, aby rostli ve zralejší víře. Jsou zmítáni na rozbouřeném moři a bojí se ztroskotání. Možná i my v našem životě a v našem světě prožíváme nějaký druh strachu nebo úzkosti. Možná vidíme na obzoru nějaké hrozby a zoufale potřebujeme Ježíšův pokoj, který on nabídl učedníkům na rozbouřeném moři. Ježíš ukazuje, jak důležitá je důvěra v něho. Je s námi v bouřích našeho života a svým slovem ty bouře utišuje. Rozumí našim strachům a dává nám příležitost vyjádřit je, sdělit mu je jako jeho učedníci. On nás slyší a ujišťuje  o své blízkosti: „Proč se bojíte? Vždyť jsem s vámi.“

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova     na sobotu 28.1.2023.

1. čtení: Žid 11,1-2.8-19

Mezizpěv:  Lk 1,69-70.71-72.73-75,  odpověď: Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, neboť navštívil svůj lid.

Evangelium:  Mk 4,35-41

Zobrazeno 138×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio