BŮH VIDĚL, ŽE SVĚTLO JE DOBRÉ, A ODDĚLIL SVĚTLO OD TEMNOTY - PAMÁTKA SV. PAVLA MIKIHO A DRUHŮ, MUČEDNÍKŮ - PONDĚLÍ 6.2.2023

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země však byla pustá a prázdná, temnota byla nad propastnou hlubinou a Boží dech vanul nad vodami. Tu Bůh řekl: „Buď světlo!“ A bylo světlo. Bůh viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od temnoty. Bůh nazval světlo dnem a temnotu nocí. Nastal večer, nastalo jitro – den první. Potom Bůh řekl: „Ať je obloha uprostřed vod, ať odděluje jedny vody od druhých!“ A stalo se tak. Bůh udělal oblohu, která oddělila vody pod oblohou od vod nad oblohou. Oblohu nazval Bůh nebem. Nastal večer, nastalo jitro – den druhý. Potom Bůh řekl: „Ať se shromáždí vody, které jsou pod nebem, na jedno místo a ukáže se souš!“ A stalo se tak. Bůh nazval souš zemí a shromážděné vody nazval mořem. Bůh viděl, že je to dobré. Bůh řekl: „Ať vydá země zeleň, semenotvorné rostliny a ovocné stromy, které plodí na zemi ovoce nejrůznějšího druhu, s jádry uvnitř!“ A stalo se tak. Tu země vydala zeleň, semenotvorné rostliny nejrůznějších druhů a stromy nesoucí ovoce s jádry uvnitř, nejrůznějšího druhu. A Bůh viděl, že je to dobré. Nastal večer, nastalo jitro – den třetí. Potom Bůh řekl: „Ať jsou svítilny na nebeské obloze, aby oddělovaly den od noci a byly jako znamení, ať označují údobí, dny a roky. Ať jsou svítilnami na nebeské obloze a osvětlují zemi!“ A stalo se tak. Bůh udělal dvě velké svítilny: svítilnu větší, aby vládla dni, a svítilnu menší, aby vládla noci, a hvězdy. Bůh je umístil na nebeskou oblohu, aby svítily na zem, vládly dni a noci a oddělovaly světlo od temnoty. Bůh viděl, že je to dobré. Nastal večer, nastalo jitro – den čtvrtý.  Z prvního čtení  (Gn 1,1-19).

Tvůrčí akt Boží je pramenem, a to jediným pramenem všeho dobrého. Navečer každého dne stvoření si Hospodin prohlédl, co stvořil, a prohlásil, že je to dobré. Jak svět, tak lidé,kterým Bůh požehnal, jsou dílem Stvořitele, a právě proto, že je stvořil On, byli lidé dokonalí a neměli žádné nedostatky: ve světě stvořeném Bohem zlo neexistovalo, nebyl ani hřích, ze kterého zlo vzešlo. Zlo a hřích přišly později. Při stvoření světa se z něj Bůh vzdálil, aby udělal místo nám - lidem. Trpí-li lidé a svět, trpí s nimi i Bůh, zatímco dobrými skutky činíme  nápravu světa.

Z evangelia (Mk 6,53-56): Ježíš a jeho učedníci se přepravili na druhý břeh a přistáli u Genezaretu. Když vystoupili z lodi, lidé ho hned poznali. Proběhli celou tu krajinu a začali nosit na nosítkách nemocné všude tam, kde slyšeli, že je. A všude, kam přišel do některé vsi nebo města nebo dvorce, kladli nemocné na volné prostranství a prosili ho, aby se směli dotknout aspoň střapce jeho šatů. A všichni, kdo se ho dotkli, byli uzdraveni.

Učedníci Kristovi šíří  křesťanství a dobré skutky  do celého  světa.  V Japonsku jím byl sv. František Xaverský (1549). Půl století zde mohli žít křesťané svobodně. V roce 1596 však začalo pronásledování a věznění misionářů a hlasatelů evangelia. Dnešní slavnost je věnována památce  na nejaktivnější z nich, jako byl Pavel Miki, vychovaný jezuity. On a jeho 26 druhů  byli mučeni a nakonec ukřižováni. Před popravou se modlili, zpívali a ostatní povzbuzovali k vytrvalosti. Miki v kázání z kříže prohlásil: "Jsem pravý Japonec. Jediný důvod, proč mne zabíjejí je v tom, že jsem hlásal Kristovu nauku a děkuji Bohu, že za to umírám. Chci vám všem ještě jednou říct: Proste Krista, aby vám pomohl být šťastnými. Já poslouchám Krista. Podle jeho příkladu odpouštím pronásledovatelům. Prosím Boha, aby se nad všemi smiloval, a doufám, že moje krev se změní v úrodný déšť na mé spolurodáky."

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na  pondělí 6.2.2023.

1. čtení: Gn 1,1-19

Žalmy: Žl 104,1-2a.5-6.10+12.24+35c,  odpověď: Ať se Hospodin těší ze svého díla!

Evangelium: Mk 6,53-56