JEDNEJ S NÁMI PODLE MNOŽSTVÍ SVÉHO MILOSRDENSTVÍ. VYSVOBOĎ NÁS SVOU PODIVUHODNOU MOCÍ PANE - ÚTERÝ PO 3. NEDĚLI POSTNÍ 14.3.2023

Azariáš povstal a takto se modlil. Otevřel svá ústa uprostřed ohně a řekl: „Pane, nevzdávej se nás navždy pro své jméno! Neruš svoji smlouvu, nevzdaluj od nás své milosrdenství pro Abraháma, svého miláčka, pro Izáka, svého služebníka, a Izraele, svého svatého, jimž jsi slíbil, že jejich potomstvo rozmnožíš jako hvězdy nebes, jako písek na mořském břehu. Ach, Pane, malými jsme se stali před všemi národy, pokořeni jsme dnes na celé zemi kvůli svým hříchům! Nemáme v tento čas ani hlavu, ani proroka, ani vůdce. Není celopal, žertva, nekrvavá oběť, ani kadidlo, nemáme místo, kam bychom přinesli před tebe své prvotiny a nalezli milosrdenství. Přijmi nás aspoň pro zkroušenou mysl a pokoru ducha! Jako celopal beranů a býků, jako desetitisíce tučných beránků, tak ať je dnes před tebou naše oběť, ať se ti líbí, že tě zcela následujeme, aby nebyli zklamáni ti, kteří doufají v tebe. Celým srdcem tě nyní následujeme a bojíme se tě, hledáme tvou tvář, abys nás nezahanbil. Jednej s námi podle své laskavosti, podle množství svého milosrdenství. Vysvoboď nás svou podivuhodnou mocí, dej slávu svému jménu, Pane!“ Z prvního čtení  (Dan 3,25.34-43 ).

Prorok Daniel vede Izraelity v babylonském zajetí k pravé zbožnosti, mravnosti a k uchování naděje na lepší budoucnost. S Danielem jsou spojeny osudy  i jeho tří druhů. Když  babylonský král Nabukadnezar postaví sochu ze zlata a nařídí, aby se jí klaněli, a oni odmítají sochu uctívat, nechá je král  vhodit do ohnivé pece. Jeden z nich Azariáš pronese k Bohu úpěnlivou modlitbu s pokornými prosbami za vysvobození z plamenů, která z úvodního kajícího žalmu vzápětí přechází ve chvalozpěv, vložený do úst těchto tří mládenců, o nichž prorok píše.   

Z evangelia (Mt 18,21-35 ):  Petr přistoupil k Ježíšovi a zeptal se: „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když se proti mně prohřeší? Nejvíc sedmkrát?“ Ježíš mu odpověděl: „Neříkám ti nejvíc sedmkrát, ale třeba sedmdesátsedmkrát. Nebeské království se podobá králi, který chtěl provést vyúčtování se svými služebníky. A když s vyúčtováním začal, přivedli mu jednoho dlužníka, u kterého měl deset tisíc hřiven. Protože dlužník neměl čím zaplatit, pán rozkázal prodat ho i se ženou a dětmi a se vším, co měl, a tím zaplatit. Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: `Měj se mnou strpení, a všechno ti zaplatím!' A pán se nad tím služebníkem smiloval, propustil ho a dluh mu odpustil. Sotva však ten služebník vyšel, potkal se s jedním ze svých druhů ve službě, který mu byl dlužen sto denárů. Začal ho škrtit a křičel: `Zaplať, co jsi dlužen!' Jeho druh padl před ním na kolena a prosil ho: `Měj se mnou strpení, a zaplatím ti to!' On však nechtěl, ale šel a dal ho zavřít do vězení, dokud dluh nezaplatí. Když jeho druhové ve službě viděli, co se stalo, velmi se zarmoutili. Šli a všechno to pověděli svému pánovi. Tu si ho pán zavolal a řekl mu: `Služebníku ničemný! Celý dluh jsem ti odpustil, protože jsi mě prosil. Neměl ses tedy i ty smilovat nad svým druhem, jako jsem se smiloval já nad tebou?' A jeho pán se rozhněval a dal ho mučitelům, dokud by nezaplatil celý dluh. Tak bude jednat s vámi i můj nebeský Otec, jestliže každý svému bratru ze srdce neodpustíte.“

Odpouštět není nikdy snadné. Je to Boží milost. Odpustit sedmasedmdesátkrát denně je velice velkorysé, ale nakonec musí mít odpuštění nějakou mez! Aspoň tak si to myslel Petr. Podle Ježíše máme ale odpouštět sedmasedmdesátkrát. Bez omezení a neustále. Takhle nás Ježíš miluje. „Odpustil jsem ti celý dluh....“ (Mt 18,32). Pro to, kolikrát máme odpustit (být milosrdní), neexistuje žádný limit. Jde o jeden z nejnáročnějších aspektů Kristova učení. Odpuštění je milostí (darem) současně pro toho, kdo je uděluje, i pro toho, kdo je přijímá.Petra muselo udivit, když zjistil, že cesta odpouštění nikdy nekončí. Později však byl za to vděčný, protože Ježíš odpustil i jemu, když ho on před tím zapřel. Viděl, že odpouští-li Bůh stále, i on musí stále odpouštět. Jen ti, kdo odpouštějí, patří do Božího království.

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na  úterý 14.3.2023.

1. čtení:  Dan 3,25.34-43

Žalmy: Žl 25,4-5ab.6+7bc.8-9,  odpověď: Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování.

Evangelium:  Mt 18,21-35