Témata k nedělní a sváteční liturgii

JEJICH ZLOBA JE OSLEPILA, NEZNAJÍ BOŽÍ TAJEMSTVÍ, NEDOUFAJÍ V ODMĚNU ZBOŽNOSTI A NEVĚŘÍ V ODPLATU ČISTÝCH DUŠÍ - PÁTEK PO 4. NEDĚLI POSTNÍ 24.3.2023

Bezbožní, kteří smýšlejí zvráceně, praví toto: „Číhejme na spravedlivého, je nám k ničemu a staví se proti našim skutkům, vytýká nám přestoupení zákona, předhazuje nám provinění proti mravům. Chlubí se, že zná Boha, nazývá se dítětem Páně. Je výčitkou našemu smýšlení, i dívat se na něho je k nesnesení. Vždyť jeho život se nepodobá jiným, jeho chování je přemrštěné! Za zpotvořené nás považuje, styku s námi se vyhýbá jak nečistotě, blahoslaví konec spravedlivých a chlubí se, že má za otce Boha. Podívejme se, zda jsou pravdivá jeho slova, zkusme, jak to s ním skončí. Je-li spravedlivý Božím synem, Bůh se ho ujme a vysvobodí ho z ruky protivníků. Zkoušejme ho soužením a trápením, abychom poznali jeho mírnost a přesvědčili se o jeho trpělivosti. Odsuďme ho k hanebné smrti, zda najde ochranu, jak říká.“ Tak smýšlejí, ale klamou se, protože je oslepila jejich zloba, neznají Boží tajemství, nedoufají v odměnu zbožnosti a nevěří v odplatu čistých duší.

Z prvního čtení  (Mdr 2,1a.12-22 ).

Autor knihy Moudrosti odhaluje zvrácené smýšlení „bezbožných“. Pravděpodobně to jsou židé, kteří odpadli od jeruzalémského společenství, uzavřeli společenství s pohany a pronásledují ty, kdo zůstali věrní víře v Boha smlouvy. Od různých nástrah, které kladou spravedlivým lidem, přecházejí k jejich soužení a trápení a nakonec je odsuzují na smrt. Spravedlivý, tedy poctivý, dobrý, dá se říci svatý člověk je velmi často trnem v oku jiným méně dobrým, ba zlým lidem, protože již jeho existence ohrožuje jejich sebeúctu, je jim výčitkou, dráždí je svým dobrým chováním, a proto se ho snaží zbavit, pokořit ho, přimět ho, aby byl jako oni. To, co spravedliví přitom prožívají, je předzvěstí utrpení, které má podstoupit Mesiáš. Oním spravedlivým je totiž ve skutečnosti Ježíš, milovaný Syn Boha Otce a pokorný Služebník, který byl podroben zkouškám , vystaven posměchu a odsouzen k potupné smrti,  z níž však povstal k novému životu. Naděje naznačená ve Starém zákoně převýšila  všechna možná „proroctví“. Jeho zásluhou byli   uznáni za spravedlivé všichni, kdo s otevřeným srdcem přijali dar Boží milosti.

Z evangelia (Jan 7,1-2.10.25-30):Ježíš chodil po Galileji; po Judsku totiž chodit nechtěl, protože mu židé ukládali o život. Blížily se židovské svátky stánků. Když jeho příbuzní odešli na svátky, odebral se tam i on - ne veřejně, ale potajmu. Někteří lidé z Jeruzaléma se ptali: „Není to ten, kterého chtějí zabít? A hle: mluví veřejně a nic mu neříkají. Snad nepřišli přední muži skutečně k přesvědčení, že je to Mesiáš? Jenomže o tomhle víme, odkud je. Ale až přijde Mesiáš, nebude nikdo vědět, odkud je.“ Proto Ježíš, jak učil v chrámě, hlasitě zvolal: „Ano, znáte mě a víte, odkud jsem. A přece jsem nepřišel sám od sebe, ale poslal mě ten, který je pravdivý. Vy ho neznáte. Já ho znám, protože jsem od něho a on mě poslal.“ Tu by ho byli rádi zatkli, ale nikdo na něho nevztáhl ruku, protože ještě nepřišla jeho hodina.

Křesťanská teologie aplikuje slova Knihy Moudrosti na Ježíše. Tento text z Janova evangelia ukazuje, že tak činí oprávněně. Ježíš své kritiky a oponenty provokoval právě tím, že byl dobrý, štědrý, milosrdný, soucitný ke všem. A že o sobě mluvil jako o Synu. Ježíš jde do Jeruzaléma na jeden z velkých svátků a káže lidem. Dostává se mu smíšeného přijetí. Mnozí mu odmítají věřit, protože se jim nezdá dost významný. Vždyť vědí, odkud a z jak obyčejného prostředí pochází. Ježíš říká, že pochází od Boha a žádá, aby poslouchali Boží zvěst. Jeho oponenti měli jasno, jak věci mají být, a nebyli ochotni vidět, jak jsou. Někteří chtěli Ježíše kvůli jeho slovům zabít. Blížil se den, kdy měla přijít „jeho hodina“ – hodina jeho smrti, hodina jeho slávy. Po celou dobu svého utrpení Ježíš neztratil ze zřetele, kdo ho poslal a odkud přišel – ze srdce Boha Otce. Věděl, že se tam vrátí. A vždycky věděl, že  nebude sám. 

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na pátek 24.3.2023.

1. čtení:  Mdr 2,1a.12-22

Žalmy: Žl 34,17-18.19-20.21+23,  odpověď: Blízko je Hospodin těm, kdo mají zkroušené srdce.

Evangelium:  Jan 7,1-2.10.25-30

Zobrazeno 130×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio