VELIKONOČNÍ TŘÍDENNÍ - TÉMA 217 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ – 5. NEDĚLE POSTNÍ 26.3.2023

Středem liturgie křesťanů je slavnost tří velikonočních dnů připomínající utrpení, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které jsou zároveň vrcholnými událostmi v jeho životě. Velikonoční třídenní (lat. triduum)  za­číná večerní mší na Zelený čtvrtek a končí o neděli Zmrtvýchvstání Páně. Stojí přibližně uprostřed mezi přípravnou dobou čtyřicetidenního postu a slavením velikonoční doby. Připomíná umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista. V roce 2023 vstupujeme do velikonočního třídenní ve dnech 5.4. až 8.4.Tvoří základní velikonoční okruh liturgického roku:

ZELENÝ ČTVRTEK  Památka Večeře Páně - večerní slavnost  s poslední večeří, při níž Pán ukázal všechnu svou lásku; obětoval svoje tělo a krev pod způsobou chleba a vína a přikázal učedníkům a jejich nástupcům v kněžství, aby jeho památku zpřítomnili. Liturgie nám předkládá tajemství posledních hodin Ježíšova života: ustanovení eucharistie a svátosti kněžství a přikázání Páně o bratrské lásce. Obřadem umývání nohou Ježíš naznačuje, že nechce vládnout, ale sloužit a že jeho láska k lidem nemá hranic. Slavnostní přenesení Eucharistie do Getsemanské zahrady na závěr bohoslužby a obnažení oltáře vzpomíná Ježíšovu opuštěnost během poslední noci jeho pozemského života.

VELKÝ PÁTEK -  církev  rozjímá  nad umučením Pána Ježíše, uctívá kříž, připomíná si své zrození z Kristova boku, když umíral na kříži, a modlí se za všechny lidi. Obřady mají tři části:  Bohoslužba slova, Uctívání kříže a Přijímání. Bohoslužba začíná v naprostém tichu. Uvědomujeme si, že Ježíš musel podstoupit své utrpení za hříchy všech lidí, a litujeme, že i my jsme přispěli svým dílem. Celebrant spolu s asistencí pozdraví oltář hlubokou úklonou, vrhnou se na tvář a setrvají v tiché modlitbě. Pokračuje bohoslužba slova, jejíž součástí jsou pašije podle sv. Jana. V druhé části obřadů uctíváme kříže. Kříž je pro nás znamením spásy: Na něm Ježíš zvítězil nad hříchem a vysvobodil nás z vlády smrti. Poslední část obřadů je svaté přijímání. Neslavíme jen památku Ježíšovy smrti, ale připomínáme si také jeho vzkříšení. Přemohl smrt a nám získal věčný život a nabízí nám své tělo v eucharistii, abychom i my mohli žít navěky. Na Bílou sobotu trvá církev na modlitbách u Kristova hrobu a rozjímá  nad jeho  smrtí. Oltář je obnažen a neslaví se mše svatá.

SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ - VELIKONOČNÍ VIGILIE

Od nejstarších dob je tato noc zasvěcena Pánu. Vigilie, která se v ní slaví, připomíná svatou noc, kdy Pán vstal z mrtvých a je považována za „matku posvátných vigilií“ (sv. Augustin). V ní totiž církev s bdělostí očekává vzkříšení Pána a slaví svátost uvádějící do křesťanského života.

Už od počátku slavila církev každoročně velikonoce jako slavnost všech slavností. Vždyť Kristovo vzkříšení je známkou naší víry a naděje a křtem a biřmováním jsme byli zapojeni do Kristova velikonočního tajemství

Oslava Veliké noci má čtyři části: V první části – slavnosti světla – si připomínáme, že vzkříšený Kristus je světlo světa. Od požehnaného ohně je zapálena velikonoční svíce – „paškál“, jejíž název pochází z latinského „paschale“, tj. „velikonoční“. Paškál je symbolem vzkříšeného Krista, „pravého světla, které osvěcuje každého člověka“. Pět kadidlových zrn, která jsou do velikonoční svíce vsazena, naznačují patero ran Ježíšových. Slavnost světla uzavírá velikonoční chvalozpěv, který vypráví o celém velikonočním tajemství.

Ve druhé části, v bohoslužbě slova, uvažujeme při čteních z Písma svatého o podivuhodných skutcích, které od počátku Bůh učinil svému lidu Staré i Nové smlouvy. Jednotlivá čtení popisují velkolepé skutky dějin spásy a církev tak „počínajíc od Mojžíše a všech proroků“ vysvětluje velikonoční tajemství. Předobrazený smysl textů Starého zákona má své naplnění v Novém zákoně a tento smysl je vyjádřen modlitbou celebranta po každém čtení.

Třetí částí je křestní bohoslužba, kdy je po vzývání svatých v litaniích posvěcena křestní voda. Skrze ni přijmou svátost křtu katechumeni, kteří se na tuto slavnost poctivě připravovali. A všichni ostatní se po celý půst připravovali obnovit křestní milost v nás. Trojí odpověď „ano“ a „věřím“ na otázky celebranta je zřeknutím se zlého a vyznáním víry v Ježíše Krista, jak to za nás při našem křtu učinili rodiče a kmotři. A následující pokropení křestní vodou nám připomíná náš křest, kdy jsme s Kristem začali nový život.  Čtvrtou částí Velikonoční vigilie je slavení eucharistie jako zpečetění a další napojení na Kristovo vítězství. V eucharistické hostině obdržíme pokrm na cestu za naším Pánem, na cestu, která vede skrze smrt k životu. Vzkříšený Kristus se zde s námi setkává pod způsobami chleba a vína. Svaté přijímání je osobním setkáním každého z nás s naším Pánem a zárukou našeho vzkříšení při jeho druhém příchodu.

Velikonoční neděle je vrcholem celého liturgického roku a nejstarším svátkem křesťanů. Následujících osm dní do druhé neděle velikonoční je věnováno intenzivní oslavě Kristova vzkříšení, které se pak připomíná po celou dobu velikonoční (50 dní - až do slavnosti Seslání Ducha svatého) a po celý rok. Kristovo vzkříšení má centrální postavení v životě každého křesťana. 

Matonick – farnost Krásensko