Témata k nedělní a sváteční liturgii

UZAVŘU S NIMI SMLOUVU POKOJE: BUDE TO VĚČNÁ SMLOUVA. POŽEHNÁM JE A ROZMNOŽÍM, NAVĚKY ZBUDUJI SVOU SVATYNI U NICH - SOBOTA PO 5. NEDĚLI POSTNÍ 1.4.2023

Tak praví Pán, Hospodin: „Hle, vezmu izraelské syny z národů, ke kterým šli, a shromáždím je ze všech stran a přivedu je do jejich vlasti. Udělám z nich jeden národ na zemi, na izraelských horách; všichni budou mít jednoho krále, nebudou již dvěma národy, nebudou již rozděleni na dvě království. Už se neposkvrní svými modlami a bůžky, všemi svými hanebnostmi; a až je vysvobodím ze všech jejich nevěrností, kterými se prohřešili, očistím je a budou mým lidem a já budu jejich Bohem. Můj služebník David jim všem bude králem a jediným pastýřem; budou následovat má nařízení, mé zákony budou zachovávat a plnit. Budou bydlet v zemi, kterou jsem dal svému služebníku Jakubovi, kterou obývali jejich otcové. Budou na ní bydlet oni i jejich synové, i synové jejich synů navždy; David, můj služebník, bude navěky jejich vladařem. Uzavřu s nimi smlouvu pokoje: bude to věčná smlouva: požehnám je a rozmnožím, navěky zbuduji svou svatyni u nich. Můj příbytek bude mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. Tak poznají národy, že já jsem Hospodin, který posvěcuje Izraele, když má svatyně bude navěky mezi nimi.“ Z prvního čtení  (Ez 37,21-28 ).

Ezechiel ve svém prorockém působení tlumočí Hospodinova slova  o tom, že se Izrael vrátí z vyhnanství a pod vedením jediného krále a pastýře  se sjednotí do jediného národa, který bude přebývat v izraelské zemi. Bůh nyní slibuje, že ustanoví smlouvu věčného pokoje. Na jeho lidu spočine Duch Páně a celý národ nalezne odpočinek v zemi svého Boha, kde je mír a hojnost. 

Z evangelia (Jan 11,45-56 ):

Mnoho z těch židů, kteří přišli k Marii a uviděli, co Ježíš  vykonal, v něj uvěřilo. Někteří z nich však odešli k farizeům a pověděli jim, co Ježíš vykonal. Velekněží a farizeové svolali proto veleradu a radili se: „Co máme dělat? Vždyť ten člověk koná mnoho znamení! Necháme-li ho tak, všichni v něho uvěří, a pak přijdou Římané a vezmou nám svaté místo i národ.“ Jeden z nich, Kaifáš, který byl v tom roce veleknězem, jim řekl: „Vy vůbec nic nevíte ani nemyslíte na to, že je pro vás lépe, když jeden člověk umře za lid, než aby zahynul celý národ.“ To neřekl ze sebe, ale jako velekněz toho roku prorokoval, že Ježíš musí umřít za národ – a nejen za národ, ale i proto, aby rozptýlené Boží děti shromáždil vjedno. Od toho dne se rozhodli, že ho zabijí. Proto Ježíš už mezi židy veřejně nevystupoval, ale odešel odtamtud do kraje blízko pouště, do města zvaného Efraim, a tam pobýval s učedníky. Byly blízko židovské velikonoce a mnozí z toho kraje putovali před svátky vzhůru do Jeruzaléma, aby se posvětili. Hledali Ježíše, a jak stáli v chrámovém nádvoří, říkali si mezi sebou: „Co myslíte? Nepřijde na svátky?“ Velekněží a farizeové vydali nařízení, že kdo se doví, kde on je, má to oznámit, aby se ho mohli zmocnit.

Ježíš přišel, aby shromáždil rozptýlené děti Boží a vytvořil z nich jediný nový národ, sjednocený v Otci, Synu a Duchu svatém. Uskutečnil  a dovršil tak Otcův plán spásy, který Kristus se synovskou poslušností přijal a uskutečnil a to tím, že za všechny lidi vydal svůj život. V dnešním evangeliu přerůstá konflikt mezi Ježíšem a židovskými představiteli v drama. Už není možné couvnout – ortel, že Kristus musí zemřít, je vynesen. 

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na  sobotu 1.4.2023.

1. čtení: Ez 37,21-28

Mezizpěv:  Jer 31,10.11-12ab.13,  odpověď: Hospodin bude nad námi bdít jako pastýř nad svým stádem.

Evangelium:  Jan 11,45-56

Zobrazeno 120×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio