20. NEDĚLE V MEZIDOBÍ – 19.8.2018
Liturgické texty
Úryvek z 9. kapitoly knihy Přísloví nás seznamuje s postavou Moudrosti, v níž se tajemně skrývá sám Bůh. To On zve jejími slovy všechny, kdo se stali členy Boží rodiny a Božími spolustolovníky, aby žili ve společenství s ním a učili se od něj pravé dobrotě a prozíravosti. Tyto ctnosti dávají člověku pokoj a radost. Bůh nabádá svůj lid, aby svoje uspokojení ze života projevil ve společenství bližních a své díky a úctu k němu doprovázel též hudbou a zpěvem. Vždyť zpěv vytváří pouto jednoty a podporuje vyznání jediné víry.
1.ČTENÍ Př 9, 1-6: Moudrost si zbudovala palác, opřela jej o sedm sloupů. Pobila dobytek, smísila víno, připravila také svůj stůl. Poslala své služebnice volat z vyvýšenin města: Kdo je nezkušený, ať sem přijde, kdo je bez rozvahy, toho chci učit. Pojďte, můj pokrm jezte, víno, mnou nalité, pijte! Nechte dětinství, a budete žít, po cestě poznání choďte!
Každý křesťan je posilován Duchem svatým, a proto je schopen v sobě vnímat přítomnost Boha a uskutečňovat Jeho vůli. Ve čtení z Pavlova listu, nás apoštol vyzývá, abychom se místo přijímání světských požitků nechávali opojit Duchem Božím. Radí nám používat při vzájemné komunikaci ve společenství hudbu a zpěv. Zejména při bohoslužbě doprovází hudba a zpěv modlitbu tak, aby byla krásnější a niternější, aby se hlouběji dotýkala srdcí všech přítomných a aby je vedla k radosti z konečného setkání s Bohem.
2. ČTENÍ Ef 5,15-20: Dávejte dobrý pozor, bratři, jak se máte chovat, ne jako nemoudří, ale jako moudří; dobře využívejte času, protože žijeme ve zlých dobách. Nechovejte se tedy nerozumně, ale mějte na mysli, co je vůle Páně. Neopíjejte se vínem, vede to jen k výstřednostem, ale dejte se naplnit Duchem. Když mezi sebou mluvíte, užívejte slov ze žalmů, chvalozpěvů a duchovních písní; ze srdce zpívejte a hrajte Pánu. Děkujte stále Bohu Otci za všechno ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.
Dnešní Janovo evangelium nám přibližuje Ježíšovu řeč o chlebu života. Ježíš v ní připojuje výčet mimořádných plodů, které obdrží účastníci eucharistické hostiny. Skrze tělo Božího Syna, které se stalo chlebem, k nám přichází věčný, božský život, život pravého štěstí. Co většího bychom si mohli přát? Co je cennější než věčný život? Radujme se tedy. Ze srdce zpívejme a hrajme Pánu a děkujme mu za tyto dary.
EVANGELIUM Jan 6, 51-58: Ježíš řekl zástupům: "Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. Chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa." Židé se mezi sebou přeli a říkali: "Jak nám tento člověk může dát jíst svoje tělo?" Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný, a já ho vzkřísím v poslední den.Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já žiji z Otce, tak i ten, kdo jí mne, bude žít ze mne. To je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne takový, jaký jedli naši otcové, a umřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky."
Zpěv v liturgii
je téma 309 dnešní liturgické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“- B II; YOUCAT 183.
Osnova:
a) úloha zpěvu v liturgii: přispívání k jednotě shromáždění
b) ordinarium
c) responsoriální žalm
d) lidový zpěv
Úvod.
Hledání významu zpěvu a hudby v křesťanské bohoslužbě má přímý vztah k chápání našeho vztahu k Bohu. Proto jak vědecké diskuze, tak rozhovory věřících o liturgické hudbě v sobě skrývají otázky, dotýkající se společenského i osobního náboženského života. Sv. Augustin řekl, že hudbou a zpěvem „...srdce vyjadřuje to, co nemůže říci slovy.“ Tak i záležitost smyslu zpěvu a hudby v liturgii nás odkazuje ke zkoumání, jestli zpěv a hudba vyjadřují to, co prožívají věřící v srdci.
Úloha zpěvu v liturgii: přispívání k jednotě shromáždění.
YOUCAT otázka 183: Proč se při bohoslužbách užívá hudby? Je hudba vůbec vhodná pro liturgii? Odpověď: Tam, kde k Boží chvále nestačí slova, přichází nám na pomoc hudba.
Obracíme-li se na Boha, vždycky nám zbývá cosi nevýslovného a nevysloveného. Zde může nastoupit hudba. V jásotu se z řeči stává zpěv. Hudba při bohoslužbě má vést modlitbu tak, aby byla krásnější a niternější, aby se hlouběji dotýkala srdcí všech přítomných a aby je pozvedala k Bohu.
Pro liturgii, a samozřejmě také pro liturgickou hudbu, je velmi důležitý 2. vatikánský koncil, který výrazně zasáhl do liturgie (Konstituce o posvátné liturgii - Sacrosanctum Concilium). Koncil se zabývá i liturgickou hudbou, kde poukazuje na její funkci: „Liturgický úkon nabývá zvlášť vznešeného rázu, když se bohoslužba koná slavnostně se zpěvem, je přítomná asistence a lid má aktivní účast.“ Konstituce klade velkou důležitost účasti lidu při zpěvu, neboť přispívá k jeho jednotě. Bohoslužebný zpěv vázaný na slova liturgie tvoří nezbytnou nebo integrující součást liturgie. Církev zde pokračuje v tradici Staré smlouvy, kterourozvíjí skládáním a zpěvem inspirovaných žalmů.
„Kdo zpívá, dvakrát se modlí“ (Sv. Augustin).
Laickou liturgickou službu vykonává při bohoslužebné liturgii sbor zpěváků (chór či schóla), kteří pečují o správné provádění různých druhů zpěvu textů a podporují činnou účast věřících na společném zpěvu. Jejích úkolem je zpívat proprium a ordinárium, pokud možno za účasti lidu, i při použití náročnějších skladeb a forem jako jsou ordinarium, proprium, responsoriální žalm.
Ordinarium.
Ordinárium - (zpívaný doprovod mše) má šest částí, které se většinou píší latinsky. Tvoří jej tzv. "neměnný zpěv" (zpěv je pořád stejný):
Kyrie eleison (řecky) - (Pane smiluj se)
Gloria nebo Gloria in excelsis Deo - (Sláva na výsostech Bohu)
Credo - (Věřím)
Sanctus - (Svatý)
Benedictus - (Blahoslavený, požehnaný), původně samostatná část později splynula se Sanctus
Agnus Dei - (Beránku Boží)
Proprium: zde na rozdíl od ordinaria jsou zpěvy proměnlivé. Mění se podle jednotlivých období církevního roku - církevních svátků a příležitostí. Zpěvy jsou hudebně složitější – zpívá je obvykle školený sbor. Má 4 části:
Introitus (vstupní zpěvy - příchod kněze k oltáři)
Graduální zpěvy (hudebně nejzajímavější a nejsložitější, zpívaly se mezi čtením z Bible a mezi tyto zpěvy patří Aleluja, Graduale, Sekvence)
Offertorium (zpívá se při přinášení obětních darů)
Comunio (přijímání/obětování)
Responsoriální žalm.
Aby bylo možné slyšené Boží slovo nechat doznít a lépe přijmout, následuje po prvním čtení zpěv žalmu, jakési rozjímání nad přečteným textem. Protože žalmy jsou svou povahou duchovní písně, měl by se žalm zpívat - odpovídá to mnohem více jeho povaze, než pouhé přečtení. Pouhé čtení je tedy jen skutečně nouzovým řešením. Nejvhodnějším způsobem zpěvu je, když zpěvák zpívá jednotlivé sloky a lidé odpovídají refrénem. Je ale také možné, aby zpěvák zpíval celý žalm bez odpovědi, nebo aby všichni zpívali všechno.
Lidový zpěv.
V Sacrosanctum concilium (kapitola 6 / čl. 118) je psáno: „Lidový náboženský zpěv je třeba promyšleně podporovat. Jde o to, aby při soukromých a veřejných pobožnostech i přímo při liturgických úkonech mohly znít hlasy věřících“. Takový zpěv se ukazuje zvláště vhodným k účasti věřících nejen na pobožnostech „podle směrnic a předpisů“, nýbrž i v liturgii samé. Vždyť lidový zpěv tvoří „pouto jednoty a radostný výraz modlícího se společenství, podporuje vyznávání jediné víry a dává velkým liturgickým shromážděním nesrovnatelnou a usebranou slavnostnost“.
Na závěr.
Zpěv a hudba jsou úzce spojeny s liturgickým děním. Měřítka jejich správného užívání jsou: krása vyjádření modlitby, jednomyslná účast shromáždění a posvátný ráz slavení.
Vypracoval Matonick
Viz též všechna vypracovaná témata šestiletého projektu ČBK na www. Učící se církev - Signály - Matonick
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.