OVOCE KŘTU - TÉMA 231 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ K 13. NEDĚLI V MEZIDOBÍ 2.7.2023

Prvky svátostného obřadu křtu znázorňují různé účinky, které křest působí. Ponoření do vody symbolizuje  smrt a pohřeb Ježíše Krista. Vynoření pak Ježíšovo zmrtvýchvstání a následné spojení věřícího s ním. Křest je vstupem na cestu do nového života. Je vnějším znamením vnitřního znovuzrození, duchovní obnovy v Duchu svatém.  Křest je určitý obraz toho, co se stalo v nitru člověka. Kdo se stane křesťanem, stává se úplně jiným člověkem. To je změna, kterou působí sám Bůh a křest je potvrzením této změny. Křtem se promíjejí všechny hříchy. Dědičný hřích a všechny hříchy osobní. Život pokřtěného a znovuzrozeného se naplňuje novým smyslem a nadějí na věčný život. Přesto zůstávají v pokřtěném některé následky hříchu, jako je bolest, nemoc, smrt, náklonnost ke hříchu.

Křest nejen že očišťuje od všech hříchů, nýbrž dělá z novokřtěnce „nové stvoření“     (2 Kor 5,17), adoptivní Boží dítě, které je spoludědicem (Řím 8,17) a údem Kristovým (1 Kor 6,15; 12,27). Dává pokřtěnému posvěcující milost, vedoucí k získání schopnosti žít a jednat  z vnuknutí Ducha svatého, věřit v Boha, doufat v něho a milovat ho. Křtem se stáváme částí Kristova těla. „Patříme k sobě všichni jako údy“ (Ef 4,25). Pokřtění jsou přivtěleni k církvi, ke Kristovu tělu a stávají se „živými kameny pro duchovní chrám, svatým kněžstvem“ (1 Petr 2,5). Ti, kdo věří v Krista a řádně přijali křest, jsou vírou a křtem vodou a Duchem svatým  ospravedlněni a přivtěleni Kristu.  Proto jim všem, i těm, kteří ještě nejsou v plném společenství s katolickou církví,  právem náleží čestné označení křesťanů  a synové katolické církve je oprávněně uznávají za bratry v Pánu. (2. vat koncil). Křest, který se uděluje jednou provždy a nemůže být opakován, vtiskuje křesťanovi nezrušitelné znamení jeho příslušnosti ke Kristu. Uschopňuje a zavazuje věřící, aby sloužili Bohu živou účastí na svaté liturgii církve. Křest je Pánovou pečetí, věčného života, kterou nás Duch svatý označil pro „den vykoupení“ (Ef 4,30). 

Ovoce křtu neboli křestní milost je obohacující skutečnost, která zahrnuje odpuštění prvotního hříchu a všech osobních hříchů, zrození k novému životu, jímž se člověk stává adoptivním synem Otce, Kristovým údem, chrámem Ducha svatého. Z téhož důvodu je pokřtěný začleněn do církve, Kristova těla, a stává se účastným Kristova kněžství. Křest vtiskuje do duše nezrušitelné duchovní znamení, pečeť, která pokřtěného posvěcuje. Ve křtu se stáváme údy Kristova těla, sestrami a bratry svého Spasitele a Božími dětmi. Jsme vysvobozeni ze hříchu, vyrváni z moci smrti a od tohoto okamžiku předurčeni k životu v radosti vykoupených.

Matonick.