„LÁSKA K SOBĚ“ - TÉMA 247 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ K 26. NEDĚLI V MEZIDOBÍ 1.10.2023

Moderní hloubková psychologie tvrdí, že neexistuje žádná vrozená láska k sobě samému - přijetí sebe sama. Lásku k sobě buď získám, nebo ji postrádám. Kdo ji nezíská, není schopen mít rád druhé.  -  Písmo: "Miluj svého bližního jako sám sebe." (Mat 22,39). Zdravá sebeláska se vždy předpokládá a je měřítkem lásky k bližnímu. Podle bible  není lásky bez sebelásky.  Miluj tedy své tělo i duši!

Správně sebe miluje: kdo spravedlivě dbá o své tělo. To pomáhá duši dosáhnout poslední cíl. Lidské tělo je chrámem lásky, v němž spolu přebýváte. Miluj svůj dům. Vždyť kde není láska, tam přichází zloděj. Kam půjdeš, až tvůj dům vykrade a zapálí? Kdo v létě nepečuje o svůj dům, v zimě nemá, kam by složil hlavu. Z Písma víme, že je naší povinností se dobře starat o své tělo:Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě! (1K 6,19) Aby naše tělo nezahynulo, potřebuje kvalitní stravu, pohyb, čerstvý vzduch, odpočinek. Směry, které se dříve v křesťanství objevovaly a vedly k asketismu, fyzickému trápení těla, zanedbávání péče o ně, tak už jsou překonané. Z rozumu se mnozí ptají, co je zdravé jíst a co není. Ptají se však po marnosti, neboť jen naslouchající duše slyší hlas těla, domu, v němž přebývá. Jen milující nitro pozná, po čem hladoví a žízní tělo. Pamatuj, že jen to je zdravé, co je z lásky. Nauč se milovat své tělo a nebudeš strádat. Tělo je pláštěm, který tě chrání na cestě k Bohu. Kéž bys jej nosil dobře. Vždyť ty jsi tím, kdo svému kabátu dává život a impuls k pohybu správným směrem.

Člověk je jednota duše a těla. Díky duchové duši je hmotné tělo živým tělem, živým člověkem. Duch, duše a tělo se vzájemně ovlivňují (duchovní problém má vliv na naši duši i tělo, duševní problém má vliv na ducha i tělo, zdravotní problém ovlivní náš duševní a někdy i duchovní stav). Člověk je primárně duchovní bytostí, která od Boha dostala pomíjivé tělo.Vidíme zde rozhraní duše a ducha, o kterém se mluví v listě Židům 4,12.

Jsi synem člověka i bratrem Boha (srov. Žid 2,11-15) - Přijímej proto kromě hmotného chleba pokrm Boží. Přece víš, že nejen chlebem je živ člověk. A také, že nejvýživnější  potravou  pro tvou duši je slovo Boží a eucharistie, tedy samotné tělo Kristovo. Kdo víc může posílit  tvé tělo i duši než jeho Duch svatý! Jako tělo potřebuje potravu, tekutiny, vzduch, pohyb a základní hygienické úkony,  duše člověka přímo touží po Duchu svatém. On je "duší" duše. Je vzduchem pro duši. Dýcháním duše pak je modlitba člověka k Němu,  vzájemná komunikace mezi Ním a tebou. Kdo se málo modlí, je jako přidušený, kdo se nemodlí vůbec, je v bezvědomí či klinické smrti.

Milujme sami sebe. Naučme se milovat svou duši i tělo tak, abychom je  dovedli  k absolutní dokonalosti podle obrazu Božího. Pak poklekněme a modleme se: „Děkuji ti, Stvořiteli vesmíru, za dar života, který jsi mi dal. Děkuji ti za to, že jsi mi dal vše, co jsem naléhavě potřeboval. Děkuji ti za příležitost zakoušet toto krásné tělo a tuto báječnou mysl. Děkuji ti za to, že žiješ v mém nitru s veškerou svou láskou, se svým čistým Duchem bez hranic, se svým teplým a zářivým světlem. Děkuji ti za to, že užíváš má slova, mé oči, za užívání mého srdce, abych se mohl kdykoliv a kdekoliv podílet na tvé lásce. Miluji tě takového, jaký jsi, a protože jsem tvým dílem, miluji i sám sebe takového, jaký jsem. Pomoz mi udržet lásku a mír v mém srdci a učinit z této lásky nový styl života, v němž bych mohl žít v náručí tvé lásky po zbytek svých dnů“.  Amen.

Matonick.