„MILOST – NEZASLOUŽENÝ DAR“ - TÉMA 245 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ K 25.NEDĚLI V MEZIDOBÍ 24.9.2023

Když přemýšlíme o křesťanství, o Bohu a o spasení, které máme skrze Pána Ježíše Krista, tak milost je tím nejúžasnějším, o čem můžeme přemýšlet. Ve svém křesťanském životě se musíme stále vracet k Boží milosti. Její podstatou je naprosto nezasloužená Boží přízeň. Milost je dar v tom nejužším a nejčistším slova smyslu. Jak to říká Písmo: „Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit“ (Ef 2,8–9).

Bůh velmi dobře ví, že pýcha i marnivost  lidského srdce jsou tak nezměrné, že kdyby spása byla - byť i jen  částečně závislá od našich skutků, že bychom, bez jakýchkoliv  pochyb, přinesli naší domnělou dobrotu, naší sebechválu před samotnou Boží tvář. My se můžeme snažit sami sebe vykrášlit, ozdobit, vychválit před  lidmi - ale ne před Bohem! On o nás ví všechno! On zná naše nejtajnější myšlenky, motivy našich činů. On zná každý záhyb našich  srdcí! Žádný člověk se nebude vychloubat svými skutky před Bohem!   Spása, jak ji nabízí Bůh, nás všechny zbavuje jakéhokoliv  podkladu pro lidské vychloubání!  Na naší spáse nemáme ani tu nejmenší zásluhu. Člověk si vzhledem k Bohu nezaslouží nic „Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši“  (Řím 3,23–24).  Jestliže se Bůh rozhodne ponechat člověku možnost spolupráce na díle Boží milosti, pak je nutné si uvědomit, že prvotním v tom případě je vždy  otcovské jednání Boha. To on dává podnět a svobodné jednání člověka ve spolupráci Ducha svatého je až na druhém místě. Jistotu občanství v Božím království lze získat živou vírou v Ježíše Krista, doprovázenou konáním dobrých skutků, které pro nás připravil samotný Bůh, v důsledku jeho daru je konat. To jsou pak jediné opravdové zásluhy,  vyplývající z našich dobrých skutků.  Jistotu občanství v Božím království lze získat živou vírou v Ježíše Krista, doprovázenou konáním dobrých skutků, které pro nás připravil samotný Bůh, v důsledku jeho daru je konat. To jsou pak jediné opravdové zásluhy,  vyplývající z našich dobrých skutků.

 Pokud se týče procesu naší cesty ke spáse, Bohu vždy a ve všem patří iniciativa. Jeho milost si nemůže nikdo ničím zasloužit. Ona je na počátku našeho obrácení, odpuštění a ospravedlnění. Až potom, pod vlivem Ducha svatého a daru Kristovy lásky, si můžeme pro sebe i pro druhé zasloužit další milosti. I taková dobra, jako je zdraví a přátelství si můžeme zasloužit, řídíme-li se Boží moudrostí. Pramenem všech našich zásluh je Kristova láska. Milost Kristovy lásky přesahuje všechny  naše zásluhy a dobré skutky, odpouští nám, neustále nás tvoří, vykupuje a usmiřuje s Bohem. Její přítomnost v našem srdci zajišťuje nadpřirozený ráz našim skutkům a tím vysvětluje jejich záslužnost před Bohem i před lidmi.

Matonick.