„TROJÍ ÚŘAD KRISTŮV“ - TÉMA 268 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ KE SVÁTKU KŘTU PÁNĚ 7.1.2024 - NEDĚLE

Bůh pravil: "Já jsem, který jsem!" To je moje jméno na věky, to je můj název po všechna pokolení. (srov. Ex 3,14-15). Bůh  má mnoho titulů, ale jenom jedno lidské jméno Ježíš. A Ježíš je posvěcen do třech úřadů, které byly v Izraeli spojené s pomazáním hlavy posvátným olejem.  Je do nich „pomazaný“ jako prorok, kněz a král. Na zemi byl knězem, učitelem-prorokem, v nebi je Knězem, a až se vrátí na zem tak bude Král Králů. Ten, který byl—Ježíš prorok, učitel, kněz. Ten, který je - Velekněz, Přímluvce, který za nás oroduje na trůnu milosti. Ten, který přijde jako Král.

Kristus (latinsky christus, řecky Christós, hebrejsky - maššíach) znamená „pomazaný“, „mesiáš“, „spasitel“, „Bohem vyvolený král“. V křesťanství jde o jeden z nejdůležitějších titulů, kterým je pojmenován Ježíš z Nazareta. Ve jménu Boha bývali v Izraeli „pomazáni“ ti, kteří byli Bohu zasvěceni k poslání, jež jim svěřil.  Dlouho očekávaný Mesiáš měl být pomazán Duchem Hospodina na krále, kněze i proroka zároveň.

Anděl zvěstoval pastýřům Ježíšovo narození jako narození slíbeného Mesiáše:  „V městě Davidově se vám dnes narodil Spasitel – to je Kristus Pán“ (Lukáš 2,11). Marie počala dítě z Ducha svatého, aby se tak Ježíš „nazývaný Kristus“, narodil Josefově manželce jako potomek z Davidova mesiášského rodu (srov. Mt 1,16. Ježíšovo věčné mesiášské posvěcení se zjevilo v době jeho pozemského života, při křtu od Jana, když ho Bůh „pomazal Duchem svatým a mocí“ (Skutky 10,38. Mnozí židé i někteří pohané tehdy uznali, že Ježíš má základní rysy Mesiáše. Ježíš sám titul Mesiáše přijal, jak vidíme i z vyznání apoštola Petra. (srov. Mt, 16, 16-23). Hlavním účelem poslání vtělení Božího Syna bylo vykoupení lidstva, jak to naznačují i slova andělova k Josefovi: „… dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů“ (Mt 1,21). Proto také říkáme Pánu Vykupitel nebo Spasitel. Lidstvo se potřebovalo smířit s Bohem. Kristus Pán měl uplatnit Boží spravedlnost a vrátit lidem ztracenou Boží milost a tím možnost věčné spásy.Ježíš své poslání uskutečnil obětí vlastního života. Mluvíme zde o jeho kněžské službě. V Písmu čteme: „ Máme mocného velekněze, který vstoupil až před Boží tvář, Ježíše, Syna Božího“ (Žid 4,14). V širším smyslu Kristus vykonával svoji kněžskou službu od vtělení až do smrti na kříži, protože celý jeho život od prvého okamžiku byl nepřetržitou obětí, odříkáním a sebezapřením. „Vždyť Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé (za všechny)“ (Mk 10,45). Centrem této Ježíšovy činnosti bylo jeho utrpení a smrt.„Jako nevinný Beránek svobodně prolil svou krev a tak nám zasloužil život“, takže každý z nás může říci „ nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.“ (Gal 2,20). Ježíš  nám otevřel cestu. Jdeme-li jí, život a smrt se posvěcují a nabývají nového smyslu.

Ježíš Kristus přišel také, aby odstranil náboženskou nevědomost a zjednal lidem dokonalejší poznání Boha. Sám to prohlašuje před Pilátem: „Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě“. (Jan 18,37). Můžeme ho tedy plným právem nazvat velikým prorokem a náboženským učitelem lidstva. A svoji učitelskou službu vykonával tím, že nejen své učení hlásal a potvrzoval nesčetnými zázraky, ale především učil svým příkladem. Jeho učení je dokonalé a úplné, určené pro všechny národy a platné pro všechny časy. Sám o sobě říká: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“ (Jan 8,12). A svoji službu jako učitel lidstva koná neustále prostřednictvím církve. Kristus Pán přišel založit duchovní království. Zvěstující anděl praví: „Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.“ (Lk 1,32-33). A před Pilátem vyhlašuje: „Ano, já jsem král… Moje království (však) není z tohoto světa … není odtud.“ (Jan 18,36-37). Jakožto král má pak Kristus zákonodárnou, soudní i trestající moc. Uskutečňuje ji nad jednotlivci i národy během jejich existence a definitivně ji zakončí při posledním soudu nade vším lidstvem.

 Ježíš Kristus je „pomazaný“, „mesiáš“, „spasitel“, „Bohem vyvolený král“ a  „jako Pán je cílem lidských dějin, bod, v němž se sbíhají civilizace, střed lidského pokolení.“(GS 45). Pokud přebýval na této zemi, vykonával svůj úřad (kněžský, učitelský a pastýřský). Dříve než odešel z tohoto světa, ustanovil apoštoly a jejich nástupce svými viditelnými zástupci na zemi. Jejich prostřednictvím pak posvěcuje, učí a vede lidstvo dál až do soudného dne, kdy podruhé přijde v osobě Krále Králů, aby kraloval navěky.

Matonick.