VYCHOVATELSKÝ ÚKOL RODIČŮ - TÉMA 147 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ – 8. NEDĚLE V MEZIDOBÍ - 27.2.2022

Rodiče by vůči jejich dětem měli splňovat a znát práva a povinnosti. Vzhledem ke vzdělávání má rodič právo na kvalitní výchovu a vzdělávání svého dítěte, právo na informace o školní práci a chování dítěte ve vyučování. Má také právo zúčastňovat se činností, které škola pořádá a komunikovat se všemi pedagogickými pracovníky školy. Pokud je rodič nespokojen, má právo žádat o nápravu a zlepšení. Do základních povinnosti rodičů spadá zabezpečení materiálních podmínek pro svoje dítě, citová vazba k dítěti a kultivaci osobnosti dítěte. Vůči škole jsou rodiči povinně zajistit pravidelnou školní docházku dítěti, mít aktivní zájem o jeho vzdělávání a také komunikovat se školou v ohrožení jeho dítěte.

Rodiče si zachovají autoritu u dětí i v tomto věku, když se umějí v pravý čas změnit v rádce a přátele. Když poskytují tolik svobody, kolik je jí podle zralosti dětí poskytnout možno. Když jsou velkorysí a nevadí se pro každou maličkost. Když se neuchylují k posměchu. Když projevují svým dětem důvěru. Když do nich stále protivně nevtloukají rady a výstrahy s vyhrožováním špatnou budoucností. Dlouhé moralizující přednášky vzbuzují v dospívajících jen nudu, nenamáhejme se proto zbytečně.
Slovo „rodina“ znamenalo v dřívějších dobách příbuzenstvo o 10 - 20 hlavách. Dnes se tím zpravidla míní rodiče, jedno - dvě děti a pes. Chybí tu prarodiče, strýcové, další děti. Chybí tu další ruce na pomoc pro rodiče, kamarádi na hraní pro děti. Mělo by ten nedostatek nahrazovat farní společenství, ale ne všude takové živé farnosti jsou, ne vždy tam rodina najde cestu. Kde není dědeček a babička vlastní, je třeba hledat v sousedství, v okolí, hodné babičky náhradní.
Někdy rodiče natolik cítí potřebu širší rodiny pro děti, že se nerozvádějí, i když se jejich vztah rozvrátil tak, že spolu po dobrém neumějí žít. A tak děti denně slyší a vidí, jak se rodiče nesnášejí, jak jsou na sebe zlí. Ale co dobrého mají děti v takové rodině pochytit? Dítě může být šťastnější v klidu s jedním rodičem, než v manželství rozvráceném. Zůstávat spolu „kvůli dětem“ nebývá vždy pro děti to nejlepší. Ovšem napřed je třeba vyčerpat opravdu všechny pokusy o naučení se dobrému soužití. Pokoušet se, jak trochu sladit krok, jak vytvořit chvilku pro rozhovor, klidnou chvilku jen pro vás doma, vás rodiče.

8. NEDĚLE V MEZIDOBÍ - 27.2.2022  - Liturgické texty:

1. ČTENÍ:Sir 57,5-8

Čtení z knihy Sirachovcovy: V sítu, kterým se třese, zůstane smetí, právě tak zůstane vina na člověku, když je prozkoušen. V peci se osvědčí nádoba od hrnčíře, člověk se osvědčí, když s ním mluvíš. Ovoce ukáže, jak byl strom pěstěn, právě tak slovo vyjádří myšlenky lidského srdce. Nikoho nechval, než ho vyzkoušíš, tak se totiž osvědčí člověk.

Komentář k 1. čtení :

Úryvek z knihy Sirachovcovy nám pomáhá zamýšlet se nad poznáváním lidí a hodnotit jejich chování a životní cesty. Člověk ukazuje svou pravou identitu jednáním a slovy. Text nám k tomu nabízí kriteria pomocí symbolických obrazů – síta, pece a stromu nesoucího ovoce.  K poznání člověka je třeba nejprve zhodnotit, jak mluví, myslí a jedná  ovšem s jistou opatrností, protože opravdový vnitřní život každého člověka zná dokonale jenom Bůh. 

2. ČTENÍ:  1 Korinťanům 15,54-58

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům: Bratři! Až toto tělo porušitelné vezme na sebe neporušitelnost, a toto tělo smrtelné vezme na sebe nesmrtelnost, potom se vyplní to, co stojí v Písmu: `Vítězně je smrt navždy zničena! Smrti, kdepak je tvoje vítězství? Smrti, kdepak je tvůj bodec?' Ten bodec smrti je hřích, a hřích zase čerpal svou moc ze Zákona. Ale Bohu díky! On nám popřává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista. Proto buďte pevní, moji milí bratři, nedejte se zviklat a vždy vynikejte v díle Páně. Víte přece, že vaše námaha není marná, když ji konáte ve spojení s Pánem.

Komentář ke 2. čtení :

Víme, že Ježíš vstal z mrtvých, ještě však bojuje s hříchem světa a se smrtí. Věříme, že nakonec bude moc zla a smrti poražena. Apoštol vyzývá každého věřícího k vytrvalému boji se zlem. Takový boj přináší občasné bolestné porážky, avšak jistota konečného vítězství nad smrtí a hříchem je pro nás skutečností, kterou už Kristus prožil. 

EVANGELIUM:   Lukáš 6,39-45

Slova svatého evangelia podle Lukáše: Ježíš řekl učedníkům přirovnání: "Může slepý vést slepého? Nespadnou oba do jámy? Není žák nad učitele; když se dokonale vyučí, bude jako jeho učitel. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? Jak můžeš říkat svému bratru: `Bratře, dovol, ať ti vyndám z oka třísku', a sám nevidíš ve svém oku trám! Pokrytče! Napřed vyndej ze svého oka trám, a teprve potom budeš dobře vidět, abys mohl vyndat třísku z oka svého bratra. Není dobrý strom, který dává špatné ovoce, ani zase špatný strom, který dává dobré ovoce. Každý strom se pozná po vlastním ovoci. Z trní nesbírají fíky ani z bodláčí nesklízejí hrozny. Dobrý člověk vydává z dobré pokladnice svého srdce dobro, ale zlý ze zlého vydává zlo. Jeho ústa mluví to, čím (přetéká) srdce."

Komentář k evangeliu :

Čtení evangelia ukazuje v podobenstvích jednání těch, kteří vedou druhé. Ježíš naléhavě vyzývá k pravé pokoře , aby ti, kdo jsou v čele, nevystupovali jako soudci bližních, ale spíše byli otevřeni vzájemnému bratrskému napomínání. Bůh vidí do srdce všech lidí a vždycky bude. Můžeme předvádět velká slova a činy, ale Bůh vidí jejich základ. Když se soustředíme na chyby druhých, ať už jsou jakkoli pravdivé, odvádí to naši pozornost od vlastních chyb.