PÝCHA - TÉMA 188 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ - 30. NEDĚLE V MEZIDOBÍ 23.10.2022

Pýcha je vlastnost spočívající v nadhodnocení vlastní osoby. Prakticky všechny etické a náboženské systémy pohlížejí na pýchu negativně. Křesťanství ji jmenuje jako první ze sedmi hlavních hříchů a považuje ji za prapůvod všeho zla. Opakem neřesti pýchy je ctnost pokory.         

Ten, kdo se nadřazuje, pomlouvá a odsuzuje své bližní, je člověk, který podlehl rozumové pýše. Sám sebe klame. Zapomíná, že schopnosti mu byly darovány Bohem a vzdělání by nedosáhl bez pomoci druhých lidí. Jeho vzpurná pýcha, která odmítá závislost na Bohu a nutnost podřizovat se mu a která naopak vzdává jen sobě čest, náležející Pánu, představuje kořen a podstatu hříchu. Pyšný člověk by se měl sklonit před Bohem, naším Stvořitelem a uznat, že potřebuje jeho milost a odpuštění. Pýcha je přeceňování sebe a nezřízená touha po uznání a cti. Je to přehnaný pocit převahy nad druhými lidmi. Pyšný člověk se různými způsoby domáhá pozornosti a obdivu. Se svatým Tomášem Akvinským můžeme říct, že pýcha se poprvé projevila ve chvíli, kdy se Lucifer v pyšné nezávislosti na Bohu pokusil vyvýšit svůj trůn (srov. Iz 14, 12-14).

Pýcha se začíná jevit tehdy, když někdo rád o sobě mluví, chvástá se, na sobě si zakládá, když si myslí, že je lepší než všichni ostatní a že nikoho nepotřebuje, dokonce ani Boha ne. Pyšný člověk se vyvyšuje nad jiné a urážlivě se k nim chová, nechce uznat své slabosti a hříchy, chce být vždy jen ctěn a vyznamenáván. Pýchu nazýváme marnivostí či ješitností, když si někdo zakládá na malicherných přednostech; domýšlivostí, pánovitostí, zpupností, nadutostí a drzostí. Z pýchy pochází nezřízená sebeláska a chlubivost; dychtění po slávě a žárlivost; pohrdání bližními, Bohem, náboženstvím, církví; různice, hádky a sváry; vychloubačnost, lživost, přetvářka, žárlivost; zatvrzelost, tvrdošíjnost, neposlušnost a kacířství. Ve výčtu hlavních hříchů člověka, které sleduje Katechismus katolické církve, figuruje pýcha právem na prvním místě, protože je příčinou všech dalších hříchů. 

Matonick