„MARIINO BOŽSKÉ MATEŘSTVÍ A PANENSTVÍ“ - TÉMA 260 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ KE SLAVNOSTI PANY MARIE – POČATÉ BEZ POSKVRNY PRVOTNÍHO HŘÍCHU 8.12.2023

Bůh vyvolil Pannu Marii, aby byla matkou jeho Syna. Jako „plná milosti“ je „nejvznešenějším plodem vykoupení“ (2. vat. koncil). Od prvního okamžiku svého početí, ještě před svým narozením, byla Maria zcela uchráněna poskvrny prvotního hříchu a během svého života se nedopustila žádného hříchu osobního. Dnešní den se v katolické církvi slaví jako svátek už od devátého století, kdy papež Pius IX. vyhlásil „neposkvrněné početí Panny Marie“ za článek víry. Následkem chybného výkladu uctívají někteří lidé dnešní svátek mylně jako připomenutí tajemství panenského – neposkvrněného početí Mariina dítěte v jejím těle, zatímco dnes  oslavujeme Boží vyvolení samotné Marie. Už prvotní církev vycházela z předpokladu Mariina panenství. Prohloubení víry v panenské mateřství přivedlo církev k vyznávání skutečného a trvalého Mariina panenství i při porodu Božího Syna a  jeho narození její panenskou čistotu posvětilo.

 Maria, nazývaná v evangeliích Ježíšovou matkou (Jan 2,1; Jan 19,25), byla nazývána jako: „… matka mého Pána“  (srov. Lk 1,43). Vždyť ten, kterého počala  z Ducha svatého a který se stal skutečně jejím synem, není nikdo jiný než věčný Syn Otce, druhá osoba Nejsvětější Trojice. Už od prvních věroučných formulací církev vyznávala, že Ježíš byl počat v lůně Marie mocí Ducha svatého bez účasti muže. Ježíš je jediným Mariiným synem. Její duchovní mateřství se ovšem vztahuje na všechny lidi, které on přišel spasit, tedy i na nás. „Zrodila syna, kterého Bůh ustanovil za prvního z mnoha bratří“ 2. vat. koncil); (Srov. Řím 8,29). Pokud v Písmu někteří mluví o Ježíšových „bratřích a sestrách“, mají pro to na mysli další Ježíšovy příbuzné (např.: Mk 6,3,  1 Kor 9,5; Gal 1,19). I církev katolická tato místa tedy vždy chápala tak, že se tím neoznačují další děti Panny Marie, ale Ježíšovi vzdálenější příbuzní  či jinak blízcí (srov. Mk 3,31-35).

Maria byla vždy Panna. Maria zůstala „pannou, když počala svého Syna, pannou, když ho porodila, pannou, když ho nosila v lůně, pannou, když ho živila mateřským mlékem, pannou navždy“ (sv. Augustin) a celým svým bytím byla  „služebnicí Pána“ (Lk 1,38).

Matonick.