SLOVO PÍSMA K 4. NEDĚLI POSTNÍ A K TÉMATU 278 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“:„MILOST A ZÁSLUHA“ –10.3.2024

Z knihy Kronik se dozvídáme o události,  při níž Hospodin přiměl  perského panovníka Kýra k vydání nařízení propustit vyvolený Boží lid židů z babylonského zajetí  domů do Jeruzaléma. Bůh, pán dějin, v 6. století před n.l. obdaroval  krále zvláštní milostí.  Vlil do jeho nitra svého Ducha, aby v něm svou mocí působil a zajistil nadpřirozený ráz výkonu vladařova spravedlivého skutku.

Čtení z druhé knihy Kronik. Všechna knížata, kněží i lid se dopustili mnoha nevěrností. Napodobovali všechny hanebnosti pohanů a poskvrnili chrám, který si Hospodin posvětil v Jeruzalémě. Hospodin, Bůh jejich otců, posílal k nim bez ustání své posly, neboť měl soucit se svým lidem a se svým příbytkem. Ale oni se posmívali Božím poslům, pohrdali jeho slovy a tupili jeho proroky, až se vznítil Hospodinův hněv proti jeho lidu, že už nebylo léku. Nepřátelé spálili Boží chrám, zbořili hradby Jeruzaléma, všechny jeho paláce vydali napospas ohni a zničili všechny jeho cenné předměty. Nabuchodonosor vystěhoval do Babylóna všechny jeho obyvatele, kteří unikli meči. Sloužili jemu a jeho synům jako otroci až do zřízení perského království, aby se splnilo Hospodinovo slovo pronesené Jeremiášovými ústy, dokud by země nedostala náhradu za nezachovávané soboty. Po všechny dny zpustošení odpočívala, až se naplnilo sedmdesát let. V prvém roce perského krále Kýra vzbudil Hospodin ducha Kýra, perského krále, aby se splnilo Hospodinovo slovo pronesené Jeremiášovými ústy, a on dal prohlásit - i písemně - po celém království: Tak praví Kýros, perský král: Všechna království země mi dal Hospodin, Bůh nebes. On mi přikázal, abych mu vystavěl chrám v Jeruzalémě, který je v Judsku. Kdo je mezi vámi ze všeho jeho lidu? Ať je Hospodin, jeho Bůh, s ním. Ať jde do Jeruzaléma! (2 Kron 36,14-16.19-23).

Ze druhého čtení  (Ef 2,4-10): Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům. Bratři! Nekonečně milosrdný Bůh nás miloval svou velikou láskou, a když jsme byli mrtví pro své hříchy, přivedl nás k životu zároveň s Kristem. Milostí jste spaseni! Když vzkřísil Krista Ježíše, vzkřísil zároveň s ním i nás, a když vykázal jemu místo v nebi, vykázal je zároveň i nám, protože jsme s ním spojeni. Tím chtěl v budoucím čase ukázat nesmírné bohatství své milostivé dobroty vůči nám, a to pro Krista Ježíše. Milostí jste tedy spaseni skrze víru. Není to vaší zásluhou, je to dar Boží! Dostáváte ho ne pro skutky, aby se nikdo nemohl chlubit. Jsme přece jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům. Bůh je předem připravil, abychom je pak uskutečňovali ve svém životě.

I z dnešního čtení listu apoštola Pavla poznáváme, že Bůh je plný lásky a je štědrý ve své milosti. Obojí nám Bůh dává, aniž bychom si to v nejmenším zasloužili.  Jeho milost nám zprostředkoval a zasloužil Ježíš svým utrpením a smrtí na kříži. Milost Boží je nám vlita působením Ducha svatého. Je to nadpřirozený dar, který nás ospravedlňuje a posvěcuje a vede nás ke konání dobrých skutků a ke spáse.

Z evangelia  (Jan 3,14-21): Slova svatého evangelia podle Jana. Ježíš řekl Nikodémovi: „Jako Mojžíš vyvýšil na poušti hada, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo věří, měl skrze něho život věčný. Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen. Kdo v něho věří, není souzen; kdo nevěří, už je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. Soud pak záleží v tomto: Světlo přišlo na svět, ale lidé měli raději tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Každý totiž, kdo páchá zlo, nenávidí světlo a nejde ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny. Kdo však jedná podle pravdy, jde ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“

V Janově evangeliu Ježíš představuje sám sebe. Přirovnává se k bronzovému hadu, kterého Mojžíš vyvýšil na poušti, aby skrze něj hříšný národ zachránil od jisté smrti. Právě tak se v Kristově vyvýšení na kříž projeví Boží spasitelná láska. Daroval svého Syna, aby člověk povstal ze smrti k věčnému životu. Každý, byť nezasloužený Boží dar, je nutné ve víře přijmout s vědomím, že je to dar překypující Boží milosti a lásky k člověku. 

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   k 4. NEDĚLI POSTNÍ - 10.3.2024 .

1. čtení: 2 Kron 36,14-16.19-23

Mezizpěv: Žl 137,1-2.3.4-5.6  Odpověď: Vyslyš nás Pane,a vysvoboď nás!

2. čtení: Ef 2,4-10

Evangelium: Jan 3,14-21

Podle projektu ČBK „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ : viz odkaz  na vypracované TÉMA 278  k bohoslužbě slova 4. NEDĚLE POSTNÍ : „MILOST A ZÁSLUHA“  10.3.2024.