UBOŽÁK ZAVOLAL, A HOSPODIN SLYŠEL – Z BOHOSLUŽBY SLOVA - ČTVRTEK PO 6. NEDĚLI 17.2.2022

Bratři, s vírou v našeho božského Pána Ježíše Krista nesmíte spojovat stranictví k lidem. Když k vám do shromáždění vejde muž se zlatými prsteny na rukou, ve skvělém oděvu, a vejde také chudák v obnošených šatech, vy jste samá pozornost k tomu, který je nádherně oblečen. Nevyvolil Bůh právě chudé v očích světa, aby byli skrze víru bohatí a dědici Království, které slíbil těm, kdo ho milují? Vy však jste chuďasem pohrdli. Nezneužívají právě bohatí své moci proti vám? Nemluví právě oni pohrdavě proti vznešenému jménu, podle kterého jste byli nazváni? Z  prvního čtení  ( Jakub 1 ).

Prostřednictvím  konkrétního příkladu z každodenního života křesťanské obce svatý Jakub objasňuje, co znamená mít víru, která se projevuje ve skutcích. Základní rozlišující charakteristikou takové víry člověka je schopnost přijmout chudáka a nabídnout mu účinnou pomoc. Opravdová víra nestraní  přednostně těm, kteří dobře vypadají. Jakub používá výrazu „stranictví. Nehovoří o hmotné chudobě, jako kdyby to měla být podmínka Božího vyvolení člověka ze strany Boží, ani o materiálním bohatství, jako kdyby to měl být důvod zavržení. Movitý člověk je napomínán, když se jeho majetek stává důvodem hříšné nespravedlnosti vůči tomu, kdo je nemajetný.Takové pohrdání chudým považuje Jakub jako pohrdání nebo dokonce rouhání proti „vznešenému jménu“ . Má přitom nepochybně na mysli jméno Ježíše Krista, jehož nositeli a představiteli jsou křesťané od svého křtu. 

Z  evangelia:( Marek 8 ):  Ježíš vyšel se svými učedníky do vesnic u Césareje Filipovy. Cestou se ptal svých učedníků: „Za koho mě lidé pokládají?“ Řekli mu: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní za jednoho z proroků.“ Zeptal se jich: „A za koho mě pokládáte vy?“ Petr mu odpověděl: „Ty jsi Mesiáš!“

V dnešním úryvku evangelia stojíme před objasněním tajemství Ježíšovy osobní identity. První část Markova evangelia je charakterizována otázkou: „Kdo to jenom je, že poroučí nečistým duchům ?“ Nyní podobnou  otázku klade svým učedníkům sám Ježíš, protože chce ohodnotit, co si o něm lidé a zejména jeho učedníci myslí. Pouze Petrovi je dopřáno, aby šel za hranice obecného mínění a aby Ježíše uznal jako Pomazaného, Krále, Krista, Božího Syna, Mesiáše.I před nás je neustále tato otázka stavěna a my na ni každodenně musíme dávat odpověď, pokud chceme být opravdovými učedníky Ježíše Krista. Nestačí, abychom svým pohledem ulpívali pouze na povrchu a lidi posuzovali podle toho, jestli jsou majetní, nebo nemajetní, zajištění, nebo potřební. Nestačí jen říkat „Pane, Pane“. Chceme-li ho opravdu uznat za Pána svého života, pak to znamená věřit, že je živý a že je mezi námi a v nás. 

Odkaz  na  kompletní liturgické texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě slova na čtvrtek 17.2.2022.  (Níže je uveden jen jejich základní přehled).

1. čtení:  Jakub  2,1-9

Žalmy:  34,2-3.4-5.6-7 , odpověď:  Ubožák zavolal, a Hospodin slyšel.

Evangelium:  Marek  8,27-33