„SV. METODĚJ ARCIBISKUPEM“ - TÉMA 300 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ KE SLAVNOSTI SVATÉHO CYRILA A METODĚJE 5.7.2024.

V polovině 9. století na Moravě panoval kníže Rastislav, jehož hlavním cílem bylo zřízení samostatné moravské diecéze a církevní nezávislosti na východofranské říši. Právě v této době však došlo mezi Byzancí a římskou kurií k hluboké roztržce, v níž se projevily dlouho se už prohlubující rozdíly mezi latinskou   a řeckou církví, otevřeně nyní vyhrocené sporem o to, zda má římský papež právo zasahovat do záležitostí jiných patriarchů. Oba bratři Konstantin (Cyril) a Metoděj – viz odkaz 36 - Počátky působení Cyrila a Metoděje na Moravě - však  posléze dosáhli uskutečnění plánu knížete nikoli v Byzanci, kam se Rastislav se svou žádostí o zřízení moravské diecéze původně obrátil, ale paradoxně u římské kurie, která se dříve ostře postavila proti moravskému knížeti ve prospěch franských zájmů. Snad to byla obava, aby se Panonie a s ní i další slovanské oblasti na sever od Dunaje nedostaly pod pravomoc konstantinopolského patriarchátu, která vedla papeže Mikoláše I. k povolání  misionářů do Říma. Po jeho náhlé smrti  si bratři po příjezdu do Říma dokázali u jeho nástupce Hadriána II. získat velké uznání. Papež učinil zcela ojedinělé rozhodnutí a schválil zavedení slovanského jazyka do církevního dění.   Vzápětí  v Římě  onemocněl Cyril a v roce 869 tam ve 42. roce věku i zemřel. Předtím odevzdal bratrovi úkol, aby dále pokračoval v misijním díle mezi Slovany.

Když ještě dlel Metoděj v Římě, přišli k papeži Hadriánovi II. poslové chorvatské Panonie s prosbou, aby Metoděje jmenoval jako církevního správce na jejich území. Papež jim vyhověl a  Metoděje ustanovil jako arcibiskupa panonského a moravského. Jmenoval ho též papežským legátem pro slovanské země. Morava tak byla vymaněna z působnosti fransko-bavorského duchovenstva. Téhož roku 869 vydal papež bullu:“Gloria in excelsis Deo“, jíž znovu slavnostně potvrdil souhlas s používáním slovanské liturgie. Papežova rozhodnutí vyvolala odpor bavorského episkopátu i východofranského krále. Ti viděli – zcela oprávněně - ve vytvoření církevní samostatnosti  Moravy a Panonie i základ politické nezávislosti těchto oblastí, což bylo v protikladu s jejich mocenskými zájmy. Morava byla vojensky okupována a kníže Rastislav zajat a oslepen. Metoděj sám byl postaven před soud bavorských biskupů a téměř tři roky vězněn v jednom švábském klášteře. Teprve až Rastislavův nástupce Svatopluk franské okupační síly z Moravy vyhnal a obnovil její samostatnost. Nový papež Jan VIII. prosadil, že Metoděj byl z vězení propuštěn a mohl se konečně ujmout církevní správy Velké Moravy. Byl potvrzen v úřadu moravského arcibiskupa, papežského legáta a výslovně byl opakován souhlas s užíváním slovanského jazyka v liturgii v celé jeho arcidiecézi, samozřejmě při současném užívání liturgie latinské. Tím bylo dosaženo všechno, co Rastislav původně žádal od byzantského císaře, a ve skutečnosti ještě mnohem více.

Po příchodu Metoděje ze žaláře na Moravu došlo zde k mohutnému rozmachu církevního života, byl postaven větší počet kostelů i klášterů a vzrostl počet duchovenstva. Zásluhu na tom měla nepochybně horlivá činnost samotného Metoděje a jeho spolupracovníků. Metoděj se cílevědomě podílel na vnitřním budování státu      a na budování moravské říše.  Využil k tomu i svého vzdělání právnického. Dosavadní právo přizpůsobil zásadám křesťanským. Panovník Svatopluk uzavřel mír s okolními státy a zajistil bezpečnost před franskými útoky. Metodějova církevní organizace dále upevňovala nezávislost moravského státu. Na tomto díle se Metoděj podílel osobně. Přesto byl Metoděj vystaven  novým pomluvám, úkladům a žalobám ze strany franských kněží. Nakonec byl však po návštěvě v Římě  papežem Janem VIII. ospravedlněn a rehabilitován. Metoděje nazýval arcibiskupem moravským a přijal jej    i s jeho lidem pod svou ochranu.  Vybídl Svatopluka a všechny Moravany, aby Metoděje ctili jako svého představeného, a znovu výslovně povolil užívání slovanské liturgie.  

Po návratu navštívil Metoděj roku 881 ještě Konstantinopolis. Ze strany Říma nebylo proti jeho cestě námitek. Metoděj byl laskavě přijat císařem Basileosem a patriarchou Fotiem , kteří překlady do slovanské řeči schválili.  Potom mohl Metoděj ještě nějaký čas klidně působit a zároveň dokončit i své literární práce, zejména, překlad Písma svatého. 6. dubna 885  Metoděj zemřel. Dvě desetiletí po Metodějově smrti byla Velkomoravská říše vyvrácena maďarskými nájezdy, s ní zanikla i organizace moravské církve. Ohlasy na tuto dobu se dochovaly jen ve zmínkách pozdějších legend a kronik.

Matonick.