Slyšte mě, ostrovy, dejte pozor, národy, které jste v dáli! Hospodin mě povolal od matčina lůna, již v mateřském životě mě nazval jménem. Z mých úst udělal nabroušený meč, ve stínu své ruky mě ukryl. Řekl mi: „Jsi mým Služebníkem, Izraelem, proslavím se tebou.“ Proto tě dám národům jako světlo, aby se má spása rozšířila až do končin země.“ Z prvního čtení (Iz 49,1-6).
Jan Křtitel je kromě Panny Marie jediný světec, jehož tělesné narození se v liturgii oslavuje. Už v V. století se tento den připomínal šest měsíců před narozením Ježíše Krista. Z Lukášova evangelia se vyrozumívá, že Jan byl už před svým narozením naplněn posvěcující milostí, a to tehdy, když přišla Maria ke své příbuzné Alžbětě.
Ze druhého čtení (Sk 13,22-26): Pavel řekl: Nalezl jsem Davida. ' Z jeho potomstva Bůh podle zaslíbení vyvedl Izraeli jako spasitele Ježíše. Před jeho příchodem hlásal Jan všemu izraelskému lidu křest obrácení. Když Jan svůj úkol končil, říkal: ` Já nejsem ten, za koho mě pokládáte. Ale po mně přijde ten, kterému nejsem hoden zout opánky z nohou.' Bratři, kteří pocházíte z Abrahámova rodu, i vy, kdo se bojíte Boha! Nám bylo posláno slovo o té spáse.
Jan Křtitel byl povolán, aby svým kázáním o Božím království a voláním po obrácení lidu připravil příchod Ježíše Krista. Ježíš od něho přijal křest a jeho první učedníci přišli z okruhu Janových učedníků. Jan se považoval jen za předchůdce mocnějšího, který má po něm přijít.
Z evangelia ( Lk 1 ): Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal velikou milost, radovali se s ní. Osmého dne přišli obřezat dítě a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš. Jeho matka na to řekla: „Ne, ale bude se jmenovat Jan!“ Namítli jí: „Tak se nikdo z tvého příbuzenstva nejmenuje.“ Posunky naznačovali jeho otci, jaké by mu chtěl dát jméno. On si vyžádal tabulku a napsal: „Jeho jméno je Jan.“ Všichni se tomu podivili. Ihned se mu uvolnila ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha. Všech jejich sousedů se zmocnila bázeň a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těch událostech. Všichni, kdo to uslyšeli, uvažovali o tom v srdci a ptali se: „Co asi z toho dítěte bude? Vždyť ruka Páně byla s ním!“ Chlapec rostl a jeho duch sílil. Žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před izraelským národem.
Dnes slavíme narozeniny Jana Křtitele. Jeho rodiče jsou vzorem víry a důvěry v Boha. Bylo jim zjeveno, že se jejich dítě má jmenovat Jan. Příběh o Janově narození jde v mnoha ohledech ruku v ruce s tajemstvím narození Ježíše. Oba vyvolávají pocity údivu a úžasu. Tyto příběhy se vyprávějí, aby objasnily otázku: Kdo je toto dítě a jaké místo má v Božím plánu s Božím lidem?
Odkaz na liturgické texty z lekcionáře k bohoslužbě slova na čtvrtek 23.6.2022.
1. čtení: Iz 49,1-6
Žalmy: 139,1-3.16-14ab.14c-15, odpověď: Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.
2. čtení: Sk 13,22-26
Evangelium: Lk 1,57-66.80
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.