RADOSTÍ BUDU JÁSAT V HOSPODINU, MÁ DUŠE ZAPLESÁ V MÉM BOHU – Z BOHOSLUŽBY SLOVA – PAMÁTKA NEPOSKVRNĚNÉHO SRDCE PANNY MARIE - SOBOTA 26.6.2022

Rod mého lidu bude známý mezi pohany a jejich potomstvo uprostřed národů. Kdo je spatří, všichni uznají: "To je rod, jemuž Hospodin žehná!" Radostí budu jásat v Hospodinu, má duše zaplesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako ženicha okrášleného věncem, jako nevěstu ozdobenou šperky. Jako země rodí rostlinstvo, jako zahrada dává vzejít setbě, tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti a slávě před všemi národy.Z  prvního čtení (Iz 61,9-11 ).

Adresáty textu proroka jsou lidé v tísnivé situaci, lidé zajatí, zdeptaní, kterým se má dostat pozitivního řešení jejich nouze, tj. radosti a svobody, plynoucí z Hospodinovy přízně. Rozvíjení této myšlenky kumulací celé řady velmi podobných obrazů svědčí nejen o bohaté představivosti a výmluvnosti autora, ale především o důrazu, jaký klade na tato povzbudivá, útěchyplná slova.

Z evangelia (Lk 2,41-51 ): Ježíšovi rodiče putovávali každý rok do Jeruzaléma na velikonoční svátky. Když mu bylo dvanáct let, vydali se tam na svátky jako obvykle. A když ukončili sváteční dny a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, a jeho rodiče to nezpozorovali. V domnění, že je ve skupině poutníků, ušli den cesty; teprve potom ho hledali mezi příbuznými a známými. Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho. Po třech dnech ho našli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, poslouchá je a dává jim otázky. Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho chápavostí a nad jeho odpověďmi. Když ho rodiče uviděli, celí se zarazili a jeho matka mu řekla: „Dítě, proč jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec i já jsme tě s bolestí hledali.“ Odpověděl jim: „Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že já musím být v tom, co je mého Otce?“ Ale oni nepochopili, co jim tím chtěl říci. Potom se s nimi vydal na zpáteční cestu, šel do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci.

Stejně jako každá jiná matka byla Maria člověkem, který měl na srdce svého syna největší vliv. Učila ho milovat, dělit se, modlit se, být soucitný. Byla první, kdo s ním mluvil o Bohu a v kom mohl vidět všechny tyto hodnoty ožívat.Tak to prožívali Maria a Josef, když horečně hledali svého Ježíše.  Matka ví, že je její chlapec neobyčejný, a stejně to vnímají i učitelé v chrámě. My víme, že Ježíše nejsnáze najdeme v domě jeho Otce, v chrámě. Také Maria a Josef v chrámě Ježíše našli a muselo se jim ulevit.

Odkaz  na    liturgické texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě slova na  sobotu 26.6.2022.  

1. čtení:  Iz 61,9-11

Mezizpěv:  1 Sam 2,1.4-5.6-7.8abcd,  odpověď: Mé srdce jásá v Bohu, mém spasiteli.

Evangelium:  Lk 2,41-51

Již v 17. století, když se šířila úcta k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, byla připomínána úcta k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Po liturgické reformě byl svátek Neposkvrněného Srdce zařazen bezprostředně po slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, tedy na sobotu po 2. neděli po Seslání Ducha Svatého. Památka jejího Neposkvrněného srdce směřuje přímo k jejímu vnitřnímu životu. Neodkazuje na něco z toho, co Panna Maria vykonala, ale na její lásku, s níž vše konala. Liturgie svátku zdůrazňuje duchovní úsilí Srdce první Ježíšovy Učednice, které naslouchalo jeho slovům a uchovávalo je v sobě. Maria nás tak učí čerpat z hloubky Božího Slova, kterým nás Bůh vede v našem životě.