SLYŠEL JSEM HLAS PÁNĚ,JAK PRAVÍ: „KOHO MÁM POSLAT, KDO NÁM PŮJDE?“ ŘEKL JSEM:„ZDE JSEM, MNE POŠLI! - Z BOHOSLUŽBY SLOVA – SVÁTEK JEŽÍŠE KRISTA, NEJVYŠŠÍHO A VĚČNÉHO KNĚZE - ČTVRTEK 9.6.2022

Toho roku, kdy zemřel král Uzijáh, viděl jsem sedět Pána na vysokém a vznešeném trůnu, lem jeho roucha naplňoval svatyni. Nad ním se vznášeli serafové. Každý měl šest křídel: dvěma si zastíral tvář, dvěma si zastíral nohy a dvěma létal. Jeden volal na druhého: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy.“ Pak jsem slyšel hlas Páně, jak praví: „Koho mám poslat, kdo nám půjde?“ Řekl jsem: „Zde jsem, mne pošli!“Z  prvního čtení (Iz 6 ).

Člověk je Hospodinovou přítomností natolik uchvácen, že v jeho životě není nic, co by nebylo zasaženo. Hloubku této zkušenosti lze jen stěží vystihnout slovy a každý člověk by ji vyjádřil zcela osobitě, způsobem, který je vlastní pouze jemu. Nicméně ačkoli je způsob setkání s Bohem u každého člověka specifický, to podstatné je všem společné. Z Izaiášova podání lze vystihnout alespoň tři charakteristické znaky autentického setkání s Hospodinem: vědomí své vlastní malosti a hříšnosti; poznání, že očištění a odpuštění je Hospodinovým dílem, nikoliv výsledkem vlastního úsilí; ochota a touha být k dispozici Hospodinovým záměrům.

Z evangelia (Jan 17 ):  Ježíš pozvedl oči k nebi a modlil se: „Otče, přišla ta hodina. Oslav svého Syna, aby Syn oslavil tebe. Obdařils ho mocí nade všemi lidmi, aby dal věčný život všem, které jsi mu dal. Já prosím za ně. Neprosím za svět, ale za ty, které jsi mi dal, vždyť jsou tvoji. Dal jsem jim tvé slovo. Svět k nim pojal nenávist, protože nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. Neprosím, abys je ze světa vzal, ale abys je zachránil od Zlého. Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. Posvěť je v pravdě; tvé slovo je pravda. Jako jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa. A pro ně se zasvěcuji, aby i oni byli posvěceni v pravdě. Prosím nejen za ně, ale také za ty, kdo pro jejich slovo uvěří ve mne: ať všichni jsou jedno. Jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, tak i oni ať jsou v nás, aby svět uvěřil, že ty jsi mě poslal. A slávu, kterou jsi dal mně, dal jsem já jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno: já v nich a ty ve mně. Tak ať i oni jsou v dokonalé jednotě, aby svět poznal, že ty jsi mě poslal a žes je miloval, jako jsi miloval mne. Otče, chci, aby tam, kde jsem já, byli se mnou i ti, které jsi mi dal, aby viděli mou slávu, kterou jsi mi dal, protože jsi mě miloval už před založením světa. Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal a tito moji učedníci poznali, že jsi mě poslal. Dal jsem jim poznat tvé jméno a dám poznat, aby láska, kterou jsi mě miloval, byla v nich a abych byl i já v nich.“

Evangelium dnes přináší část velké Ježíšovy řeči, kterou pronesl při poslední večeři. Je to Ježíšova Velekněžská modlitba, ve které žádá Boha o dar věčného života pro všechny, kteří v něho uvěří.Ale v této modlitbě ukazuje i cestu, která k věčnému životu vede. Ježíš mluví o jednotě mezi věřícími. Ježíš nežádá od nebeského Otce, aby ty, kteří uvěří, vzal z tohoto světa, ale aby je chránil od zlého ducha. Před působením zlého ducha nás chrání jednota mezi námi křesťany. Jednota mezi námi křesťany je základní podmínkou, která umožňuje Bohu chránit nás před působením zlého ducha, před možností škodit nám zlem a tak bezpečně vést do věčnosti. Dnešní svátek představuje Ježíše jako nejvyššího a věčného kněze. Bůh na naše prosby vždy odpovídá s láskou. Proto naše prosby přednesené Bohu, musí pocházet ze srdce naplněného láskou. A láska je jen tam, kde je jednota. Proto musíme o jednotu mezi námi křesťany usilovat a všemi silami ji budovat. 

Odkaz  na    liturgické texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě slova na  čtvrtek 9.6.2022.  

1. čtení:  Iz 6, 1-4.8 Nebo: Žid 2, 10-18

Žalmy: 23, 2-3.5.6,  odpověď: Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám.

Evangelium: Jan 17, 1-2. 9.14-26