MLUVÍM V PODOBENSTVÍCH, PROTOŽE VIDÍ, A PŘECE NEVIDÍ, SLYŠÍ, A PŘECE NESLYŠÍ ANI NEROZUMĚJÍ – Z BOHOSLUŽBY SLOVA – ČTVRTEK PO 16. NEDĚLI V MEZIDOBÍ 21.7.2022

Hospodin mě oslovil: „Jdi a křič do uší Jeruzaléma: Tak praví Hospodin: Vzpomínám na oddanost tvého mládí, na lásku tvého zasnoubení, když jsi šla za mnou na poušti, v zemi bez osení. Izrael byl majetek zasvěcený Hospodinu, byly to prvotiny jeho úrody; kdokoli z nich jedl, pykal za to, stihlo ho neštěstí – praví Hospodin. Uvedl jsem vás do země zahrad, abyste jedli její ovoce a její plody, vy však jste přišli a moji zemi poskvrnili, zohavili jste mé dědictví. Kněží se neptali: `Kde je Hospodin?' Neznali mě ti, kteří mají zákon v rukou. Pastýři ode mě odpadli, proroci prorokovali Bálovým jménem, chodili za modlami. Užasněte, nebesa, nad tím a velmi se zděste – praví Hospodin – neboť dvojí zlo spáchal můj národ: mne, pramen vody živé, opustili a kopali si cisterny, cisterny rozpukané, které nemohou udržet vodu.“Z  prvního čtení (Jer 2).

Slovo, které Hospodin svěřuje Jeremiášovi, aby je předal, má zde podobu přísné obžalovací řeči. Žádá účet z nevěrnosti. Má na mysli dobu exodu a pobytu na poušti, idylickou dobu,kdy byl lid poddajný a poslušný jeho lásky. Bůh ho vedl do bohaté a úrodné země Kanaán. Jakmile se však Izrael cítil v bezpečí, opustil svého Boha. Hříchem znesvětil zemi, kterou obývá a která je svatá, protože je Boží. Vůdcové národa (kněží, králové, proroci) byli první, kdo zradili smlouvu a obrátili se k modlám. 

Z evangelia (Mt 13,10-17): Učedníci přistoupili k Ježíšovi a zeptali se: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?“ On odpověděl: „Vám je dáno znát tajemství nebeského království, ale jim to dáno není. Kdo má, tomu bude dáno a bude mít nadbytek. Ale kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má. Proto k nim mluvím v podobenstvích, protože vidí, a přece nevidí, slyší, a přece neslyší ani nerozumějí. Plní se na nich Izaiášovo proroctví: `Budete stále poslouchat, a neporozumíte, budete se ustavičně dívat, a nic neuvidíte. Otupělo totiž srdce tohoto lidu. Uši mají nedoslýchavé a oči zavírají, takže očima nevidí, ušima neslyší, srdcem nechápou a neobrátí se, a já je neuzdravím.' Ale blahoslavené jsou vaše oči, že vidí, a vaše uši, že slyší. Amen, pravím vám: Mnoho proroků a spravedlivých toužilo vidět, co vidíte vy, ale neviděli, a slyšet, co slyšíte vy, ale neslyšeli.“

Proč káže Ježíš často v podobenstvích, to pro začínající křesťanské obce byla důležitá otázka. Bylo potřeba vysvětlit a vyložit způsob hlásání, který nebyl bezprostředně přístupný, a na druhé straně trpěl odporem národa, který z velké části Mesiáše nepřijal. Existovali lidé, kteří byli připraveni, a byli takoví, kteří Ježíšovu slovu odporovali. Rozdílná vnitřní dispozice má za následky rozdíly v tom, jak někdo „vidí“ a „slyší“: pro někoho obrácení k Bohu, pro jiného nepochopení a nemožnost přijmout dar jako druzí. 

Odkaz  na    liturgické texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova na  čtvrtek 21.7.2022.  

1. čtení: Jer 2,1-3.7-8.12-13

Žalmy: 36,6-7ab.8-9.10-11, odpověď: U tebe, Bože, je pramen života.

Evangelium:  Mt 13,10-17