VÍME, ŽE TEN, KTERÝ VZKŘÍSIL PÁNA JEŽÍŠE, VZKŘÍSÍ S JEŽÍŠEM I NÁS – Z BOHOSLUŽBY SLOVA – SVÁTEK SV. JAKUBA, APOŠTOLA - PONDĚLÍ 25.7.2022

Bratři! Poklad víry máme v nádobě hliněné. To proto, aby se ta nesmírná moc připisovala Bohu, a ne nám. Ze všech stran se na nás valí trápení, ale nesoužíme se. Býváme bezradní, ale ne zoufalí. Býváme pronásledováni, ale ne opuštěni. Býváme sráženi k zemi, ale ne zničeni. Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle. Tak jsme my zaživa stále vydáváni na smrt pro Ježíše, aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle. A tak v nás pracuje smrt, ale ve vás život. Protože máme téhož ducha víry, jak je řečeno v Písmu: 'Uvěřil jsem, a proto jsem mluvil', věříme i my, a proto také mluvíme. Vždyť víme, že ten, který vzkřísil Pána Ježíše, vzkřísí s Ježíšem i nás a společně s vámi nás postaví před něho. Všecko se to přece děje pro vás: čím více se totiž rozmnoží milost, tím větší počet lidí bude potom projevovat vděčnost k Boží oslavě.  Z  prvního čtení (2 Kor 4).

Pavel mluví o poslání, které dostal přímo od Krista. Je to poslání zvěstovat evangelium a přivést jeho posluchače k tomu, aby se všichni natolik otevřeli Boží moci, že by se na jejich tvářích zrcadlila sláva Boží. Pokladem je tedy toto poslání, které nějak máme my všichni pokřtění a které nám dal sám Ježíš. Je to poslání rozmnožovat slávu Boží na této zemi. Mohli bychom říci, že je to poslání šířit Boží království.

Z evangelia (Mt 20): K Ježíšovi přistoupila matka Zebedeových synů se svými syny a padla mu k nohám, aby ho o něco požádala. Zeptal se jí: „Co si přeješ?“ Odpověděla mu: „Poruč, aby tito dva moji synové zasedli jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici v tvém království.“ Ježíš na to řekl: „Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já budu pít?“ Odpověděli: „Můžeme.“ Řekl jim: „Můj kalich sice pít budete, ale udělovat místa po mé pravici a levici není má věc, ta místa patří těm, kterým jsou připravena od mého Otce.“ Když to uslyšelo ostatních deset, rozmrzeli se na ty dva bratry. Ježíš si je však zavolal a řekl: „Víte, že panovníci tvrdě vládnou nad národy a velmoži jim dávají cítit svou moc. Mezi vámi však tomu tak nebude. Ale kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem, a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je vaším otrokem. Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny.“

Sv. Jakub,  jehož svátek dnes slavíme, byl synem galilejského rybáře Zebedea a jeho manželky Salome. Její tetou byla Panna Maria. Se svým bratrem Janem byli Ježíšem povoláni do apoštolského sboru. Matka Salome se v pomýlené představě o Kristově království snažila přimlouvat za Jakuba s Janem. Chtěla, aby její synové povýšili. I ona by se tím cítila být poctěna. Obrátila se na Ježíše i se svými syny  s žádostí, aby se v Božím království oběma dostalo předních míst. Nevěděli ještě, že cesta na přední místa v Božím království vede dokonalým následováním Krista obětujícího život z lásky a nelze je získat jakoby protekcí. Odpověď Ježíšova vedla k rozmrzelosti všech , kteří si představovali, že jim následování Ježíše přinese moc a vlivné postavení. Jakub však nakonec šel cestou, která ho ke svatosti přivedla. Byl Ježíšem pověřen posláním šířit Boží království.Podílel se na budování první křesťanské obce v Jeruzalémě, za kterou cítil spolu s Petrem odpovědnost a v níž měl velkou autoritu. On, který chtěl mít místo v Božím království po boku Ježíšově, stal se prvním, který s ním sdílel i mučednickou smrt. 

Odkaz  na    liturgické texty  z lekcionáře  k bohoslužbě   slova  na pondělí 25.7.2022.  

1. čtení: 2 Kor 4,7-15

Žalmy: 126,1-2ab.2cd-3.4-5.6 , odpověď: Kdo sejí v slzách, žnout budou s jásotem.

Evangelium:  Mt 20,20-28