BUDETE MÝM LIDEM A JÁ BUDU VAŠÍM BOHEM – Z BOHOSLUŽBY SLOVA – ÚTERÝ PO 18.NEDĚLI V MEZIDOBÍ 2.8.2022

Jeremiáš dostal od Hospodina tato slova: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Napiš si do knihy všechna slova, která budu k tobě mluvit. Tak praví Hospodin: Nezhojitelná je tvá pohroma, velmi zlá je tvá rána. Není, kdo by se tě ujal, jsou léky pro vřed, ale tvá jizva se nehojí. Zapomněli na tebe všichni tvoji milenci, nestarají se o tebe. Bil jsem tě jak nepřítele krutým trestem pro množství tvých nepravostí, protože jsou četné tvoje hříchy. Co křičíš pro své poranění? Nezhojitelná je tvá bolest? Pro množství tvé nepravosti, protože jsou četné tvoje hříchy, jsem ti to způsobil! Tak praví Hospodin: Hle, změním osud Jakubových stanů, slituji se nad jeho příbytky, na své výšině zas bude vystavěno město, palác bude vybudován na svém starém místě. Chvalozpěv z nich bude znít, hlas jásajících. Rozmnožím je, a nebude jich málo; oslavím je, a nebudou bez vážnosti. Jeho synů bude jak za dávných časů, jeho shromáždění u mě potrvá pevně, trestem stihnu všechny, kdo jej utlačují. Vzejde z něho jeho vladař, povstane kníže z jeho středu. Dovolím mu a přistoupí ke mně. Kdo by se jinak odvážil přiblížit ke mně? – praví Hospodin. Budete mým lidem a já budu vaším Bohem.“  Z prvního čtení    (Jer 30).  

Prorok Jeremiáš v textu úryvku ukazuje výchovnou hodnotu utrpení , které postihlo Boží lid, když byl odvlečen do vyhnanství a musel celých sto let úpět v područí cizích nepřátelských mocností. Nevěrný lid byl trestán za svou nevěru,  za své nepravosti.  Snášené utrpení má však léčebnou povahu a má vést k nápravě a očištění. Hospodinova starostlivost bude základem obnovy jako důsledek Hospodinova slitování. Poslední věta čtení představuje jakousi pečeť budoucí, znovu nabyté svobody.

Z evangelia (Mt 14): Když Ježíš nasytil zástupy, hned potom přiměl učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než on rozpustí zástupy. Když zástupy rozpustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Nastal už večer, a byl tam sám. Zatím byla loď už daleko od břehu a vlny jí zmítaly, protože vanul vítr proti nim. K ránu šel Ježíš k nim a kráčel po moři. Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, zděsili se, neboť mysleli, že je to přízrak, a strachem začali křičet. Ježíš však na ně hned promluvil: „Vzmužte se! To jsem já, nebojte se!“ Petr mu odpověděl: „Pane, když jsi to ty, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě.“ A on řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, kráčel po vodě a šel k Ježíšovi. Zpozoroval však silný vítr a dostal strach. Začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mě!“ Ježíš hned vztáhl ruku, zachytil ho a řekl mu: „Malověrný, proč jsi pochyboval?“ Pak vstoupili na loď a vítr přestal. Ti, kdo byli na lodi, se mu klaněli a říkali: „Jsi opravdu Boží syn.“ Přeplavili se na druhý břeh a přistáli u Genezareta. Jakmile ho tamější lidé poznali, rozeslali o tom zprávu do celého okolí. Přinášeli mu všechny nemocné a prosili ho, aby se směli dotknout aspoň střapce jeho šatů. A všichni, kdo se ho dotkli, byli uzdraveni.

Z Matoušova vyprávění o tom, jak Ježíš utišil bouři na moři, vyplynulo, že Ježíš má naprosto nevídanou moc, s kterou dokáže konat dosud nevídané zázraky. Zkušenost záchrany a spásy, kterou bezprostředně získali jeho učedníci a ti, kdo vstupují do kontaktu s Ježíšem, pak odhaluje před očima víry pravou identitu Ježíše jako Spasitele. On je opravdu Boží Syn.

Odkaz  na  liturgické texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě slova  na úterý 2.8.2022 

1. čtení: Jer 30,1-2.12-15.18-22

 Žalmy: 102,16-18.19-21.29+22-23, odpověď: Hospodin znovu zbuduje Sión a objeví se ve své slávě.

Evangelium:  Mt 14,22-36