MUSÍM HLÁSAT RADOSTNOU ZVĚST O BOŽÍM KRÁLOVSTVÍ, PROTOŽE K TOMU JSEM BYL POSLÁN - Z BOHOSLUŽBY SLOVA – STŘEDA PO 22. NEDĚLI V MEZIDOBÍ 31.8.2022

Bratři, já jsem s vámi nemohl mluvit jako s lidmi duchovními, ale jako s tělesnými, jako s dětmi nedospělými v křesťanské víře. Krmil jsem vás mlékem, ne tuhým pokrmem, protože byste ho nebyli snesli. Dokonce ani teď ho ještě nesnášíte, protože jste pořád ještě tělesní. Neboť je-li mezi vámi žárlivost a spory nejste dosud tělesní, nechováte se lidsky? Říká-li totiž jeden: „Já držím s Pavlem“, druhý zase: „Já s Apollem“, nesmýšlíte po lidsku? Vždyť co je Apollos? A co Pavel? Jen služebníci, kteří vás přivedli k víře, a každý má jen tolik, kolik mu dal Pán. Já jsem zasadil, Apollos zalil, ale Bůh dával vzrůst. Takže neznamená nic ani ten, kdo sází, ani ten, kdo zalévá, ale Bůh, protože on dává vzrůst. Kdo sází a kdo zalévá jsou si rovni, a každý z nich vezme vlastní odměnu podle své námahy. Jsme totiž Boží spolupracovníci, vy jste Boží pole, Boží stavba.Z prvního čtení    (1 Kor 3,1-9).

Dnešní čtení z listu Korinťanům začíná jasným rozlišením mezi „lidmi duchovními“ a „tělesnými“.  Druhý výraz označuje podle Pavla lidi, kteří jsou ponecháni svým vlastním schopnostem, kteří se nechávají vést pouze lidskými kriterii. Dalo by se také říci, že jsou to lidé duchovně „opoždění“ nebo „nerozvinutí“. Naproti tomu duchovní lidé jsou ti, kdo zcela svobodně a vědomě přijali nové smýšlení a životní styl ve sjednocení s Kristem. Jsou to služebníci, prostí spolupracovníci Boží.Prvotním činitelem díla spásy je výhradně Pán. A proto pouze jemu patří čest a vděčnost. On zachraňuje všechny, kdo prostřednictvím naslouchání jeho slovům, uzdravujícím jejich duše i těla, otevírají svého ducha k nalézání pravdy o  cestě do spásy. 

Z  evangelia (Lk 4,38-44): Ježíš odešel ze synagogy a vstoupil do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla stižena vysokou horečkou; i prosili ho za ni. On se nad ní sklonil, pohrozil horečce, a ta přestala. Nemocná hned vstala a obsluhovala je. Když zapadlo slunce, všichni, kdo měli nemocné nejrůznějšími neduhy, přiváděli je k němu a on vkládal ruce na každého z nich a uzdravoval je. Z mnohých také vycházeli zlí duchové a křičeli: „Ty jsi Boží syn!“ Přísně jim to zakazoval a nenechával je mluvit, protože věděli, že je Mesiáš. Jakmile se rozednilo, vyšel ven a zašel na opuštěné místo. Zástupy ho však hledaly. Přišly až za ním a chtěly ho zadržet, aby od nich neodcházel. On však jim řekl: „Také jiným městům musím hlásat radostnou zvěst o Božím království, protože k tomu jsem byl poslán.“ A kázal v judských synagogách.

Ježíš pokračuje ve své službě uzdravování a osvobozování. Nemoc je součástí lidského života. Zdraví je nedocenitelný dar, Pane. Když je mi dobře, ať tvůj dar zdraví užívám ke službě druhým. Dnes ti Pane, přestavuji lidi nemocné na těle, na duši nebo na duchu. Vlož na ně prosím své uzdravující ruce a obnov jejich ducha, aby mohli vnímat jeho radostnou zvěst o Božím království.

Odkaz  na    liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě slova na středu 31.8.2022.

1. čtení:   1 Kor 3,1-9

Žalmy:  Žl 33,12-13.14-15.20-21 ,   odpověď: Blaze lidu, který si Hospodin vyvolil za svůj majetek.

Evangelium:   Lk 4,38-44