Náman sestoupil k Jordánu a ponořil se do něho sedmkrát podle nařízení Božího muže Elizea a jeho tělo se obnovilo jako tělo malého dítěte a byl čistý. Náman se vrátil k Božímu muži s celým svým doprovodem, stanul před ním a řekl: „Hle, už vím, že není Boha po celé zemi, jen v Izraeli. Nyní vezmi, prosím, dar od svého služebníka.“ Elizeus odpověděl: „Jako že je živ Hospodin, jemuž sloužím: Nic nevezmu!“ Ačkoli na něj naléhal, aby vzal, odepřel. Náman pak řekl: „Když tedy opravdu nechceš, dovol mi vzít tolik prstě, kolik unese spřežení mezků, neboť tvůj služebník nebude už obětovat celopaly a žertvy jiným bohům, jen Hospodinu.“Z prvního čtení (2 Král 5,14-17).
Čtení z 2. knihy královské vypráví o zázračném uzdravení velitele aramejského vojska Námana z malomocenství po několikerém ponoření do vod Jordánu. Stalo se tak na příkaz proroka Elizea. Vyléčení bylo provázeno vyznáním víry nemocného v jediného Boha. Podle Písma, víra nemocných v existenci Boha a v jeho moc je základním předpokladem procesu uzdravování a odkazoval na ni v mnoha případech i Ježíš Kristus v roli léčitele.
Ze druhého čtení (2 Tim 2,8-13): Milovaný! Mysli na Ježíše Krista, Davidova potomka, který byl vzkříšen z mrtvých. To je moje evangelium. Právě kvůli němu trpím, dokonce jako zločinec v poutech. Ale Boží slovo spoutáno není. Proto kvůli vyvoleným snáším všecko, aby také oni došli spásy a věčné slávy skrze Ježíše Krista. Tohle je jisté: Když jsme s ním umřeli, budeme s ním také žít. Když vytrváme, budeme s ním i kralovat. Když ho zapřeme, zapře také on nás. Ale i když my jsme nevěrní, on zůstává věrný, protože nemůže zapřít sám sebe.
Z listů apoštola Pavla, trpícího ke konci svého života krutým vězněním pro hlásání evangelia, tryskají slova víry a naděje v konečnou záchranu. Apoštol ví, že až zemře, bude následovat Krista, který byl vzkříšen z mrtvých, a že vstoupí do jeho slávy tam, kde po „smrti již nebude ani žalu, ani nářku, ani bolesti“. Věří a svou víru předává všem národům světa.
Z evangelia (Lk 17,11-19):Na cestě do Jeruzaléma procházel Ježíš Samařskem a Galilejí. Když přicházel do jedné vesnice, šlo mu naproti deset malomocných. Zůstali stát opodál a volali: „Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!“ Když je uviděl, řekl jim: „Jděte a ukažte se kněžím.“ A jak odcházeli, byli očištěni. Když jeden z nich zpozoroval, že je uzdraven, vrátil se, mocným hlasem velebil Boha, padl mu k nohám tváří až k zemi a děkoval mu. Byl to Samaritán. Ježíš na to řekl: „Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět? Nikdo z nich se nenašel, aby se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec?“ A jemu řekl: „Vstaň a jdi! Tvá víra tě zachránila.“
Z Lukášova evangelia vyslechneme záznam apoštola Lukáše o vyléčení deseti malomocných Ježíšem, se kterými se setkal na své cestě do Jeruzaléma. Zbožní malomocní s velkou důvěrou vzývali Mistra a Ježíš prokázal, že je skutečně očekávaným Mesiášem, který má moc vyléčit i jejich chorobu. Větu „Vstaň a jdi! Tvá víra tě zachránila“, nebo „Vstaň z mrtvých“ říká Ježíš každému, kdo se k němu přiblíží s vírou.
Odkaz na liturgické texty z lekcionáře k bohoslužbě slova na neděli 9.10.2022.
1. čtení: 2 Král 5,14-17
Žalmy: Žl 98,1.2-3ab.3cd-4, odpověď: Hospodin zjevil svou spásu před zraky pohanů.
2. čtení: 2 Tim 2,8-13
Evangelium: Lk 17,11-19
Na slovo bohoslužby 28. neděle v mezidobí navazuje projekt ČBK UČÍCÍ SE CÍRKEV tématem 186: „SVÁTOST POMAZÁNÍ NEMOCNÝCH“ – viz.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.