Zjevení Ježíše Krista, jež mu Bůh udělil, aby svým služebníkům ukázal, co se musí vbrzku stát; on to prostřednictvím svého anděla naznačil svému služebníku Janovi. A ten slavnostně prohlašuje, že všecko to, co viděl, řekl Bůh a dosvědčil Ježíš Kristus. Blaze předčitateli i posluchačům tohoto proroctví, kteří zachovávají, co je v něm psáno, protože ta doba je už blízko. Jan sedmi církevním obcím v Asii: milost vám a pokoj od toho, který je, který byl a který přijde, a od sedmi duchů před jeho trůnem. Slyšel jsem Pána, jak mi říká: „Andělovi církevní obce v Efesu napiš: Toto praví ten, který drží sedm hvězd ve své pravici a který kráčí uprostřed sedmi zlatých svícnů: Znám tvoje skutky, tvou lopotu i tvou trpělivost. Vím, že nemůžeš snést ty špatné lidi; podrobil jsi zkoušce ty, kdo se vydávají za apoštoly, ale nejsou, a shledal jsi, že jsou to lháři. Máš trpělivost a vydržel jsi mnoho pro mé jméno a neochabl jsi. Ale mám proti tobě, že jsi upustil od své první lásky. Upamatuj se tedy, z jaké výše jsi spadl, obrať se a jednej zase jako dříve.“ Z prvního čtení (Zj 1,1-4; 2,1-5a ).
Jak už název „Zjevení“ napovídá, neobsahuje kniha Zjevení nic nepříjemného, nebo neproniknutelného, naopak, je otevřením přístupu k tajemství spásy v Ježíši Kristu. Touto knihou chce Jan ukončit svou službu hlasatele evangelia a přivést nás k lepšímu poznání Ježíše, tajemství jeho smrti a vzkříšení, jeho vítězství nad zlem a k velké události jeho posledního příchodu. Byla napsána, abychom i z ní mohli získat milost, která přichází shora a pokoj, který nám zajistil Ježíš. Tyto dary jsou slíbeny i církevním obcím, jimž Jan právě píše sedm listů. Jsou záznamem osobního setkání a dialogem s Pánem Ježíšem, ale také spojovacím poutem mezi obcemi věřících křesťanů.
Z evangelia (Lk 18,35-43): Když se Ježíš blížil k Jerichu, seděl u cesty jeden slepec a žebral. Slyšel, že jde kolem zástup, a ptal se, co to znamená. Pověděli mu, že tudy prochází Ježíš Nazaretský. Tu zvolal: „Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ Ti, kteří šli napřed, ho okřikovali, aby mlčel. On však ještě víc křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ Ježíš se zastavil a poručil, aby ho k němu přivedli. Když se přiblížil, zeptal se ho: „Co chceš, abych pro tebe udělal?“ Odpověděl: „Pane, ať vidím!“ Ježíš mu řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila.“ Ihned začal vidět; velebil Boha a šel za ním. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu.
Slepec v dnešním čtení měl dost víry, aby o pomoc volal na Ježíše, který procházel kolem. Je to pěkný příběh o člověku, který ztratil zrak a byl nucen žít jako žebrák. Zástup nevnímal hloubku bídy toho slepého člověka a snažil se ho umlčet. Vytrvalé volání slepce bylo činem velké víry. Ježíše přimělo zastavit se, a odpovědět na jeho přání. I když bylo jasné, co potřebuje, dostal žebrák příležitost, aby o to sám požádal. Budu se modlit k Pánu jako on se stejnou houževnatostí a důvěrou v to, že má víra bude viděna a odměněna?
Odkaz na liturgické texty z lekcionáře k bohoslužbě slova na pondělí 14.11.2022.
1. čtení: Zj 1,1-4; 2,1-5a
Žalmy: Žl 1,1-2.3.4+6, odpověď: Kdo zvítězí, tomu dám jíst ovoce ze stromu života.
Evangelium: Lk 18,35-43
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.