MĚJME OČI UPŘENY NA JEŽÍŠE:OD NĚHO NAŠE VÍRA POCHÁZÍ A ON JI VEDE K DOKONALOSTI - PAMÁTKA SV. JANA BOSKA,KNĚZE - ÚTERÝ 31.1.2023

Bratři! Nesmírné je množství těch, kteří se na nás dívají! Odhoďme proto všechno, co by nás mohlo zatěžovat, hřích, do kterého se člověk snadno zaplete, a vytrvale běžme o závod, který je nám určen. Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti. Místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž a nic nedbal na urážky; nyní sedí po pravé straně Božího trůnu. Myslete na toho, který snesl, když mu hříšní lidé prudce odporovali, abyste neumdlévali a vnitřně neochabovali. Vždyť jste v boji proti hříchu ještě nekladli odpor až do krve. Z prvního čtení  (Žid 12,1-4).

Autor listu Židům nám předkládá k rozjímání o  víře nejvyšší vzor, jímž je sám Ježíš, protože on je původcem víry i tím. kdo nás provází po cestách víry a přivádí ji k dokonalosti. On nás předchází na cestě k Bohu. Jsme vyzváni,  abychom pozorně hleděli na jeho životní cestu a věrně následovali jeho šlépěje, které procházejí pokořením, utrpením, nenávistí a zlobou. Při tomto putování nesmíme od něho nikdy odvrátit svůj zrak, protože  jedině tak budeme mít sílu, abychom vytrvali v boji proti hříchu.

Z evangelia (Žid 12,1-4): Ježíš se vrátil lodí na druhý břeh a už se kolem něho shromáždil velký zástup. Když byl ještě na břehu moře, přišel k němu jeden z představených synagogy, jmenoval se Jairos. Jak ho uviděl, padl mu k nohám a snažně ho prosil: „Moje dceruška umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a žila.“ Ježíš s ním odešel. Velký zástup šel za ním a tlačili se na něj. Byla tam jedna žena, která dvanáct let trpěla krvácením, mnoho zkusila u mnoha lékařů a celý svůj majetek vynaložila na léčení, ale nic jí nepomohlo, spíše jí bylo čím dál hůř. Když slyšela o Ježíšovi, šla v zástupu lidí a zezadu se dotkla jeho šatů. Řekla si totiž: „Jestli se dotknu třeba jen jeho šatů, budu uzdravena.“ A hned jí přestalo krvácení a pocítila na těle, že je ze svého neduhu vyléčena. Ježíš ihned v sobě poznal, že z něho vyšla zázračná moc. Obrátil se proto v zástupu a zeptal se: „Kdo se dotkl mých šatů?“ Jeho učedníci mu odpověděli: „Vidíš přece, jak se lidé na tebe tlačí, a ptáš se: Kdo se mě to dotkl!“ Ale Ježíš se rozhlížel, aby uviděl tu, která to udělala. Tu přišla ta žena, celá ustrašená a rozechvěná – věděla dobře, co se s ní stalo – padla před ním na zem a pověděla mu celou pravdu. On jí na to řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji a buď zdráva, zbavena svého neduhu!“ Zatímco ještě mluvil, přišli lidé z domu představeného synagogy se zprávou: „Tvá dcera umřela. Proč ještě Mistra obtěžuješ?“ Ježíš zaslechl, co se tu mluvilo, a řekl představenému synagogy: „Neboj se, jen věř!“ Nedovolil nikomu, aby šel s ním, jenom Petrovi, Jakubovi a jeho bratru Janovi. Přišli k domu představeného synagogy a viděli tam rozruch, lidi, jak pláčou a velmi naříkají. Vešel dovnitř a řekl jim: „Proč jste tak rozrušeni a pláčete? Dítě neumřelo, jenom spí.“ Posmívali se mu. On však všechny vykázal ven, vzal s sebou otce dítěte i matku a své společníky a šel do světnice, kde dítě leželo. Vzal ji za ruku a řekl: „Talitha kum!“, to znamená: „Děvče, říkám ti, vstaň!“ Děvče hned vstalo a chodilo – bylo jí dvanáct let. Lidé byli úžasem jako bez sebe. Ježíš jim přísně přikázal, že se to nikdo nesmí dovědět, a řekl jim, aby jí dali jíst.

I v příbězích  evangelia  je kladen důraz na víru a naději v moc Ježíše. Dva lidé odvážně a iniciativně prolomili fyzické, společenské a náboženské hranice. Chtěli zakusit uzdravující Ježíšův dotyk. Ježíš porušuje tehdejší tabu a hovoří s postiženou  ženou a dotýká se mrtvého těla. Ježíšovo jednání přesahuje rámec veškeré lidské zkušenosti. Vůči smrti Ježíš ukazuje svou nadlidskou moc a postavení. Skrze tuto událost, kterou směli nejen jeho učedníci na vlastní oči vidět,  dochází lidé k poznání a uznání, že Ježíš má moc nad smrtí. Ježíš jedná tak, jak nemůže jednat žádný člověk.

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na úterý 31.1.2023.

1. čtení: Žid 12,1-4

Žalmy:  Žl 22,26b-27.28+30ab.30c-32,  odpověď: Kdo tě hledají, Hospodine, budou tě chválit.

Evangelium: Mk 5,21-43