VYSVOBODIL VŠECHNY TY, KTEŘÍ BYLI DRŽENI V OTROCTVÍ STRACHEM PŘED SMRTÍ - STŘEDA 1. TÝDNE V MEZIDOBÍ - 11.1.2023

Protože sourozenci mají krev a tělo společné, i Ježíš přijal krev a tělo, aby svou smrtí zbavil moci toho, který má vládu nad smrtí, totiž ďábla, a vysvobodil všechny ty, kteří byli po celý život drženi v otroctví strachem před smrtí. Je přece jasné, že se neujal andělů, ale Abrahámových potomků. Proto se ve všem musel připodobnit svým bratřím, aby se stal v jejich záležitostech u Boha veleknězem milosrdným a věrným, a tak usmiřoval hříchy lidu. A protože sám prožíval utrpení a zkoušky, dovede pomáhat těm, na které zkoušky přicházejí. Z prvního čtení  (Žid 2,14-18).

Pisatel listu Židům v dnešním úryvku odhaluje význam Kristovy solidarity s námi. Ježíš na sebe vzal celou realitu lidského bytí, které je poznamenáno zranitelností a smrtí, což jsou dopady lidského hříchu. Ačkoli on sám hřích nepoznal, přece na sebe vzal jeho důsledky. Právě tímto způsobem pak mohl osvobodit lidstvo, které bylo pod nadvládou zlého ducha, původce hříchu a smrti. Ježíš se milosrdně sklonil ke každému, kdo nejvíce potřeboval jeho péči. Nebyli to andělé, nýbrž lidé. Ti, kteří s vírou putují tímto slzavým údolím.  

Z evangelia (Mk 1,29-39 ): Ježíš vyšel ze synagogy a vstoupil s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu. Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli. Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Tu jí horečka přestala a ona je obsluhovala. Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé. Celé město se shromáždilo u dveří. I uzdravil mnoho nemocných s rozličnými chorobami a vyhnal mnoho zlých duchů. Nedovoloval však zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je. Brzo ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel ven, zašel si na opuštěné místo a tam se modlil. Šimon se svými druhy se pustili za ním. Našli ho a řekli mu: "Všichni tě hledají!" Odpověděl jim: "Pojďme jinam, do blízkých městeček, abych i tam kázal, protože kvůli tomu jsem přišel." A procházel celou Galilejí, kázal v jejich synagogách a vyháněl zlé duchy.

Tento příběh  nás upozorňuje na to, jak důležitá je pro nás solidarita s trpícími.   Jako společenství věřících jsme vyzváni, abychom byli k dispozici těm, kteří to skutečně potřebují.  Hodiny  milosrdenství plynoucí z Ježíšovy veřejné služby jsou přímo vírem činností. Jsme jejich svědky, abychom pochopili, že když Ježíš vstupuje do lidských životů, věci se mění rychle a k lepšímu pro ty, kdo jsou mu otevření. Nové stvoření je tady! Každý se může stát jeho součástí.

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na středu 11.1.2023.

1. čtení: Žid 2,14-18

Žalmy: Žl 105,1-2.3-4.6-7.8-9,  odpověď:  Hospodin pamatuje věčně na svoji smlouvu.

Evangelium: Mk 1,29-39