BŮH ŘEKL: „ČLOVĚK SE STAL JAKO JEDEN Z NÁS TÍM, ŽE ZNÁ DOBRO I ZLO“ -SOBOTA PO 5. NEDĚLI V MEZIDOBÍ 11.2.2023

Hospodin Bůh zavolal na člověka a řekl mu: „Kde jsi?“ On odpověděl: „Slyšel jsem tvůj hlas v zahradě a bál jsem se, že jsem nahý, a proto jsem se skryl.“ Bůh řekl: „Kdopak ti pověděl, že jsi nahý? Jistě jsi jedl ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst!“ Člověk odpověděl: „Žena, kterou jsi mi dal, ta mi dala z toho stromu, a tak jsem jedl.“ Hospodin Bůh se zeptal ženy: „Cos to udělala?“ Žena odpověděla: „Had mě svedl, a tak jsem jedla.“ Tu řekl Hospodin Bůh hadovi: „Protože jsi to udělal, buď zlořečený mezi všemi krotkými i divokými zvířaty. Budeš se plazit po břichu a žrát prach po všechny dny svého života. Nepřátelství ustanovuji mezi tebou a ženou, mezi potomstvem tvým a jejím. Její potomstvo ti rozdrtí hlavu, zatímco ty budeš šlapat po jeho patě.“ K ženě řekl: „Rozmnožím útrapy tvých těhotenství; v bolestech budeš rodit své děti, ale přece budeš toužit po muži, a on ti bude vládnout.“ A člověku řekl: „Protože jsi uposlechl hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst: Zlořečená buď země kvůli tobě, s námahou se z ní budeš živit po celý svůj život. Trní a bodláčí ti bude plodit, musíš se živit polními rostlinami. V potu tváře budeš jíst chléb, dokud se nevrátíš do hlíny, vždyť z ní jsi byl vzat. Ano, jsi prach a do prachu se vrátíš!“ Člověk dal své ženě jméno Eva, neboť se stala matkou všech živých. Hospodin Bůh udělal člověku a jeho ženě kožené sukně a oblékl je do nich. Hospodin Bůh řekl: „Hle, člověk se stal jako jeden z nás tím, že zná dobro i zlo. Ať jen nyní nevztáhne svou ruku a nevezme si ještě ze stromu života, aby tím jídlem nebyl živ navěky.“ Vykázal ho tedy Hospodin Bůh ze zahrady Edenu, aby obdělával půdu, z níž byl vzat. Vyhnal člověka a postavil východně od zahrady Edenu cheruby a ostrý blýskající meč, aby střežili cestu ke stromu života.Z prvního čtení  (Gn 3,9-24 ).

Když čteme tento úryvek z knihy Genesis, postupně zjišťujeme, že vlastně stojíme před projevy Božího milosrdenství. Bůh hledá hříšníka: „Kde jsi?“, protože mu chce vyjít vstříc, aby mu sdělil, že ho neopustil, a to navzdory provinění, kterého se člověk dopustil. Otázky, které Hospodin klade muži a ženě, v sobě neobsahují nic zastrašujícího. Nevytváří na ně žádný tlak a nechce je uvádět do rozpaků. Naopak, chce pomoci jejich svědomí, aby si uvědomili, že zhřešili. Následky hříchu se ovšem musí projevit. Člověk neumírá hned po provinění. Hospodin ho prostě okamžitě nezasáhne bleskem svého hněvu. Jeho život na této zemi se ale nevyhnutelně stává trpkou, namáhavou a ke smrti směřující existencí. Ano, hada stíhá prokletí, muže a ženu ne. Hospodin je spravedlivý, ale zároveň také navýsost milosrdný. Kde se rozmohl hřích, tam se v míře ještě štědřejší projevuje milost Boha, jenž člověka dál miluje  a odpor má jen vůči jeho hříchu.

Z evangelia (Mk 8,1-10): V těch dnech byl s Ježíšem zase velký zástup a neměli co jíst. Zavolal si učedníky a řekl jim: „Je mi líto zástupu, protože už tři dni jsou se mnou a nemají co jíst. Když je pošlu domů hladové, cestou je opustí síly, vždyť někteří z nich jsou zdaleka.“ Jeho učedníci mu odpověděli: „Kde by kdo mohl tady v neobydleném kraji sehnat tolik chleba, aby je nasytil?“ Zeptal se jich: „Kolik máte chlebů?“ Odpověděli: „Sedm.“ Rozkázal, aby se lid posadil na zem, vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, lámal a dával učedníkům, aby je předkládali; předložili je tedy lidu. Měli také několik malých ryb. Požehnal je a řekl, aby i ty předkládali. A najedli se dosyta a sesbíralo se ještě sedm košíků zbylých kousků. Těch lidí bylo na čtyři tisíce. Potom je propustil. 

Ježíšovi učedníci mají málo víry v to, že Bůh může dělat mimořádné věci. Ještě nechápou, že u Boha je možné všechno. I když Ježíš podobný zázrak před nedávnem již udělal. V tomto případě všechno vychází z Ježíšova soucitu i s těmi, kdo nejsou příslušníky vyvoleného národa. Jde-li o lidi jiných národů, třeba i o pohany, pak je zapotřebí většího srdce; pouze Ježíš je schopen v takové situaci zjevovat Boží milosrdenství.  

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na  sobotu 11.2.2023.

1. čtení: Gn 3,9-24

Žalmy:  Žl 90,2.3-4.5-6.12-13,  odpověď: Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení!

Evangelium: Mk 8,1-10