PŘIŠLA NA ZEM VODA POTOPY. NOE VŠAK NALEZL MILOST V HOSPODINOVÝCH OČÍCH. - ÚTERÝ PO 6. NEDĚLI V MEZIDOBÍ 14.2.2023

Když Hospodin viděl, že mnoho je lidské špatnosti na zemi a že veškeré myšlení a snažení jejich srdce stále jen směřuje ke zlému, litoval Hospodin, že udělal lidi na zemi, a velmi se zarmoutil. Řekl: „Zahubím lidi, které jsem stvořil z povrchu země: s lidmi i dobytek, lezoucí havěť i nebeské ptactvo. Mrzí mě, že jsem je udělal.“ Noe však nalezl milost v Hospodinových očích. Hospodin řekl Noemovi: „Vstup do archy ty a celá tvá rodina, neboť jenom tebe jsem viděl spravedlivého před sebou mezi tímto pokolením. Ze všech čistých zvířat si vezmeš po sedmi, samce se samicí, a z nečistých zvířat po dvou, samce se samicí. Také z nebeských ptáků vezmeš po sedmi, samce se samicí, aby se uchovalo potomstvo na celé zemi. Neboť již za sedm dní sešlu na zem déšť po čtyřicet dní a čtyřicet nocí a zničím z povrchu země všechny tvory, které jsem stvořil.“ Noe tedy udělal všechno, co mu Hospodin poručil. Po sedmi dnech přišla na zem voda potopy. Z prvního čtení  (Gn 6,5-8; 7,1-5.10).

Bůh si uvědomuje, že lidská zvrácenost je obrovská  a lidský hřích  vážně ohrožuje kvalitu jeho stvoření. Stvořitel uvažuje o radikálním prostředku nápravy. Biblický autor vysvětluje mýtus o potopě, jako jediný vhodný prostředek k nápravě zkaženého světa. Božím záměrem je obnova celého stvoření, zdokonalení tvářnosti světa. Díky Boží milosti někdo z lidí přežije.  Noe se stává praotcem obnovené lidské rodiny. V křesťanské spirituální tradici je předobrazem Ježíše Krista. Vody potopy budou chápány jako předobraz křtu, jenž je znamením našeho obrození a obnovení. Noemova archa je předobrazem Kristovy církve.

Z evangelia (Mk 8,14-21 ): Když Ježíš a jeho učedníci odešli od farizeů, zapomněli si vzít chleby a kromě jednoho chleba neměli s sebou na lodi nic. Ježíš  řekl jim: „O čem uvažujete? Že nemáte chleba? Ještě nerozumíte ani nechápete? Máte zatvrzelé srdce? Oči máte, a nevidíte, uši máte, a neslyšíte! Nevzpomínáte si už, když jsem rozlámal těch pět chlebů pro pět tisíc lidí, kolik košů plných kousků chleba jste ještě nasbírali?“ Odpověděli mu: „Dvanáct.“ „A když těch sedm pro čtyři tisíce, kolik košíků plných kousků chleba jste ještě nasbírali?“ Odpověděli mu: „Sedm.“ Tu jim řekl: „Ještě nechápete?“

Učedníci znali příběh o tom, jak Bůh nasytil jejich předky na poušti manou. Byli svědky dvou výjimečných událostí: pět tisíc lidí bylo nasyceno z pěti bochníků a čtyři tisíce ze sedmi.  A přece nějak nechápali, co znamenají zázraky, kterých se stali svědky, ani božskou identitu svého Mistra. Zapomínali, že se o ně stará.  Ježíš měl se svými učedníky velkou trpělivost.  Znovu jim připomíná, co se dělo při rozmnožení chlebů. Nabízí jim chléb svého slova. Evangelium je denním pokrmem Ježíšových následovníků.

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na  úterý 14.2.2023.

1. čtení: Gn 6,5-8; 7,1-5.10

Žalmy:  Žl 29,1a+2.3ac-4.3b+9b-10,  odpověď: Hospodin dá požehnání a pokoj svému lidu.

Evangelium: Mk 8,14-21