SKRZE JEDNOHO ČLOVĚKA PŘIŠEL NA TENTO SVĚT HŘÍCH A SKRZE HŘÍCH SMRT - 1. NEDĚLE POSTNÍ 26.2.2023

Hospodin Bůh uhnětl člověka z prachu hlíny a vdechl do jeho nozder dech života, a tak se stal člověk živou bytostí. Potom Hospodin Bůh vysázel zahradu v Edenu na východě a usadil tam člověka, kterého uhnětl. Hospodin Bůh dal z půdy vyrůst rozmanitým stromům, líbezným na pohled, jejichž ovoce  je chutné k jídlu, i stromu života uprostřed zahrady a stromu poznání dobra a zla. Had byl nejlstivější ze všech polních zvířat, která Hospodin Bůh udělal. Pravil ženě: „Řekl skutečně Bůh: Nejezte ze žádného stromu v zahradě?“ Žena odpověděla hadovi: „Smíme jíst ovoce každého stromu v zahradě, jen ovoce stromu, který je uprostřed zahrady – pravil Bůh – nesmíte jíst a ani se ho nedotýkejte, abyste nezemřeli.“ Had nato ženě: „Ne, nezemřete. Naopak, Bůh ví, že kdybyste z něho jedli, otevřou se vaše oči a budete jako Bůh poznávat dobro i zlo.“ Žena viděla, že ovoce stromu je chutné k jídlu, vábné na pohled, lákavé pro poznání moudrosti, a proto si z něho utrhla a jedla, a dala též svému muži; byl s ní a jedl. Tu se jim oběma otevřely oči a zpozorovali, že jsou nazí. Sešili tedy fíkové listy a udělali si zástěry. Z prvního čtení  (Gn 2,7-9; 3,1-7 ).

Když Bůh stvořil člověka, zahrnul jej dobrem, pohodou a krásou, uvedl ho do ráje a dal mu velkou svobodu k tomu, aby svým působením ovlivňoval celý stvořený svět. Dnešní biblický text popisuje příběh praotce Adama a pramáti Evy, kteří danou svobodu zneužili, podlehli pokušením ďábla a dopustili se tak prvního vážného hříchu člověka proti Bohu.

Ze druhého čtení  (Řím 5,12-19): Bratři! Jako skrze jednoho člověka přišel na tento svět hřích a skrze hřích smrt, a tak smrt přešla na všechny lidi, protože všichni zhřešili. Hřích ovšem byl na světě už před Zákonem – jenomže kde není žádný zákon, tam se hřích nepřičítá. Přesto smrt uplatňovala svou moc od Adama do Mojžíše i nad lidmi, kteří se neprohřešili nějakým podobným přestoupením jako Adam. Tento Adam je protějškem toho, který měl přijít. Ale s Božím darem není tomu tak, jako to bylo s proviněním. Kvůli provinění jednoho ovšem celé množství propadlo smrti. Ale ještě tím hojněji se celému množství lidí dostalo Boží přízně a milostivého daru prostřednictvím jednoho člověka, Ježíše Krista. A není tomu s darem tak, jako s hříšným skutkem onoho jednoho člověka. Neboť rozsudek nad proviněním toho jednoho přinesl odsouzení, kdežto Boží dar vede z mnoha provinění k ospravedlnění. Jestliže kvůli provinění jednoho člověka začala skrze toho jednoho člověka vládnout smrt, tím spíše v síle nového života budou kralovat skrze jednoho, totiž Ježíše Krista, ti, kdo v hojnosti dostávají milost a dar ospravedlnění. Nuže tedy: jako provinění jednoho člověka přineslo odsouzení celému lidstvu, tak zase spravedlivý čin jednoho člověka přinesl celému lidstvu ospravedlnění, které dává život. Jako se totiž celé množství stalo neposlušností jednoho člověka hříšníky, tak zase poslušností jednoho se celé množství stane spravedlivými.

Následky hříchu člověka byly tragické. Otec lidstva Adam jediným zlým skutkem uvrhl celé lidstvo skrze hřích do smrti. Každý člověk od té doby nese ve svém nitru jako dědičnou zátěž těžký prvotní hřích. Apoštol Pavel v listě Římanům srovnává důsledky Adamova jednání s tím, co naopak vykonal Ježíš Kristus svou spásnou obětí na kříži a otevřel tak všem lidem světa cestu spravedlnosti, lásky a nikdy nekončícího života.

Z evangelia (Mt 4,1-11 ):   Ježíš byl vyveden od Ducha na poušť, aby byl pokoušen od ďábla. Když se postil čtyřicet dní a čtyřicet nocí, nakonec vyhladověl. Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, řekni, ať se z těchto kamenů stanou chleby.“ On však odpověděl: „Je psáno: 'Nejen z chleba žije člověk, ale z každého slova, které vychází z Božích úst.'„ Potom ho ďábel vzal s sebou do Svatého města, postavil ho na vrchol chrámu a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů. Je přece psáno: `Svým andělům dá o tobě příkaz, takže tě ponesou na rukou, abys nenarazil nohou o kámen.'„ Ježíš mu odpověděl: „Také je psáno: `Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha.'„ Zase ho vzal ďábel s sebou na velmi vysokou horu, ukázal mu všecka království světa i jejich slávu a řekl mu: „To všecko ti dám, jestliže padneš a budeš se mi klanět.“ Tu mu Ježíš řekl: „Odejdi, satane! Neboť je psáno: `Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jen jemu sloužit.'„ Potom ho ďábel nechal – i přistoupili andělé a sloužili mu.

Podle Matoušova evangelia je Ježíš, podobně jako Adam v prvním dnešním příběhu, od satana vystaven pokušením a zkouškám. Ježíš však ďáblovy nabídky odmítá slovy svědčícími o jeho bezpodmínečné podřízenosti Božímu plánu a jako dokonalý ctitel Boha Otce zlého ducha zahání. Tam kde Adam zklamal, Ježíš – „druhý Adam“ vítězí.

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na neděli 26.2.2023.

1. čtení: Gn 2,7-9; 3,1-7

Žalmy:    Žl 51,3-4.5-6a.12-13.14+17,  odpověď: Smiluj se, Pane, neboť jsme zhřešili.

2. čtení: Řím 5,12-19

Evangelium:  Mt 4,1-11

K  1. POSTNÍ NEDĚLI   přiřadila  ČBK projekt  UČÍCÍ SE CÍRKEV - téma 212:  „ PRVOTNÍ HŘÍCH  “– viz