KDYBY BYL VAŠÍM OTCEM BŮH, MILOVALI BYSTE MĚ, VŽDYŤ OD NĚHO PŘICHÁZÍM, ON MĚ POSLAL - STŘEDA PO 5. NEDĚLI POSTNÍ 29.3.2023

Král Nabuchodonosor řekl: „Je to pravda, Šadrachu, Mešachu a Abednego, že nectíte mé bohy a neklaníte se zlaté soše, kterou jsem dal postavit? Nuže, jste připraveni hned, jak uslyšíte zvuk rohu, flétny, citery, harfy, psalteria, dud a hudebníky všeho druhu, padnout a klanět se soše, kterou jsem dal postavit? Jestliže se však klanět nebudete, hned budete vhozeni do rozpálené ohnivé pece – a který bůh vás bude moci vysvobodit z mých rukou?“ Odpověděli králi: „Není třeba, abychom kvůli tomu tobě odpovídali. Jestliže se to stane, náš Bůh, jehož ctíme, může nás vysvobodit; z rozpálené ohnivé pece i z tvé ruky, králi, nás vysvobodí; i kdyby ne, nechť je ti známo, králi, že ani pak tvé bohy nectíme a zlaté soše, kterou jsi dal postavit, se neklaníme!“ Tu Nabuchodonosor  poručil rozpálit pec sedmkrát víc, než obvykle se rozpalovala. Rozkázal, aby je vhodili do rozpálené ohnivé pece. Najednou král Nabuchodonosor užasl  a řekl svým dvořanům: „Copak jste nevhodili tři svázané muže doprostřed ohně?“ Odpověděli a řekli králi: „Ano, králi!“ Král pravil: „Hle, já vidím čtyři muže rozvázané, jak se procházejí uprostřed ohně, není na nich úhony a vzhled čtvrtého je podobný Božímu synu.“ Tu zvolal Nabuchodonosor: „Požehnaný Bůh Šadrachův, Mešachův a Abednegův, jenž poslal svého anděla a vysvobodil své služebníky, kteří v něj důvěřovali! Přestoupili královský rozkaz a vydali svá těla, aby nemuseli uctívat žádného boha, jedině Boha svého, a klanět se mu.“ Z prvního čtení  (Dan 3,14-20.91-92.95 ).

Příběh tří židovských mladíků, kteří bez úhony prošli ohnivou pecí , staví do protikladu víru v jediného Boha - Hospodina – a nejrůznější formy modloslužby. Vyprávění je sepsáno pro povzbuzení a útěchu těch, kdo byli pronásledováni pro Hospodinovo jméno. Hospodin je Bůh života. Každý kdo mu slouží, si zvolil pravý život, i kdyby mu to přineslo utrpení nebo dokonce mučednickou smrt.  Toto svědectví zdokonaluje víru těch, kteří svou důvěru složili v Boha, a zároveň je to způsob jak představit pravého Boha těm, kdo pronásledují Boží věrné.

Z evangelia (Jan 8,31-42 ): Ježíš řekl židům, kteří v něho uvěřili: „Když vytrváte v mém slovu, budete opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu, a pravda vás osvobodí.“ Namítli mu: „Jsme potomci Abrahámovi a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak ty můžeš říci: `Stanete se svobodnými'?“ Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám: Každý, kdo páchá hřích, je otrokem hříchu. Otrok nezůstává v domě navždy, syn zůstává navždy. Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodní. Vím, že jste potomci Abrahámovi, ale ukládáte mi o život, protože mé slovo se u vás neuchytí. Já mluvím, co jsem viděl u svého Otce, a vy děláte, co jste slyšeli od vašeho otce.“ Řekli mu na to: „Náš otec je Abrahám.“ Ježíš jim řekl: „Kdybyste byli děti Abrahámovy, konali byste skutky jako Abrahám. Nyní však mě chcete zabít – toho, kdo vám mluvil pravdu, kterou slyšel od Boha. Tak Abrahám nejednal. Vy konáte skutky vašeho otce.“ Odpověděli mu: „My jsme se nenarodili ze smilstva, máme jednoho Otce, Boha.“ Ježíš jim řekl: „Kdyby byl vaším otcem Bůh, milovali byste mě, vždyť já jsem vyšel od Boha a od něho přicházím. Nepřišel jsem totiž sám od sebe, ale on mě poslal.“

Ježíš spojuje svobodu s vírou v něj a v jeho zvěst. Jeho zvěstí je evangelium, dobrá zpráva, která nás ujišťuje, že Bůh se o nás stará a že nás má rád, ať je naše situace jakákoli. Říká nám, že královskou cestou ke svobodnému a plnému životu je láska.Člověk může být otrokem, dokonce si v tom libovat, a přitom mít plná ústa slov „svoboda“ a „osvobození“. Svobodu si nemůžeme dát sami, musí nás osvobodit někdo jiný. Osvobození začíná tím, že otevřeme své srdce Božímu slovu -Kristově přítomnosti v nás - a jeho spásonosné moci. Jen ona může uskutečnit naše obrácení, jen ona má sílu vytrhnout nás z modloslužebné sebeúcty a přivést nás ke svobodě, založené na lásce. 

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na středu 29.3.2023.

1. čtení: Dan 3,14-20.91-92.95

Žalmy: Dan 3,52a.52b.53.54.55.56,  odpověď: Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, chvályhodný a svrchovaně velebený navěky.

Evangelium:  Jan 8,31-42