SLOVO 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ 7.5.2023 K TÉMATU 221 „UČÍCÍ SE CÍRKEV “: „BŮH JE PRAVDIVÝ A VĚRNÝ“

Čtení ze Skutků apoštolů. V těch dnech, když počet učedníků rostl, začali helénisté projevovat proti Hebrejům nespokojenost, že prý jejich vdovy jsou při každodenním podělování zanedbávány. Dvanáct apoštolů proto svolalo veškeré množství učedníků a řekli: „Nebylo by správné, abychom my zanedbávali Boží slovo a sloužili při stole. Proto, bratři, vyberte ze svého středu sedm mužů, kteří mají dobrou pověst a jsou plní Ducha a moudrosti, a my je ustanovíme pro tento úkol. My však se chceme nadále věnovat modlitbě a službě slova.“ Ten návrh se zalíbil celému shromáždění. Vyvolili tedy Štěpána, muže plného víry a Ducha Svatého, dále Filipa, Prochora, Nikanora, Timona, Parmena a Mikuláše, proselytu z Antiochie. Postavili je před apoštoly a oni na ně za modlitby vložili ruce. Boží slovo se šířilo stále více a počet učedníků v Jeruzalémě velmi rostl. Také velké množství kněží poslechlo a přijalo víru.  Z prvního čtení  (Sk 6,1-7). 

Při čtení dnešního biblického úryvku ze Skutků apoštolů zjišťujeme, že už na počátku dějin církve dokázali apoštolové rozpoznat, co je jejich nezastupitelným úkolem: předsedat modlitbě, věrně a pravdivě hlásat Ježíšovo učení a vést společenství věřících. Moudré uspořádání jednotlivých služeb uvnitř církve vedlo k rozmachu šíření Božího slova a k mohutnému růstu křesťanského společenství.

Ze druhého čtení  (1 Petr 2,4-9):  Čtení z prvního listu svatého apoštola Petra. Milovaní! Přistupujte k Pánu, k živému kameni, který lidé sice odhodili, ale který je v Božích očích vyvolený a vzácný, a vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám, svatým kněžstvem, které přináší duchovní oběti, Bohu příjemné skrze Ježíše Krista. V Písmu o tom stojí: `Hle, kladu na Sión kámen vyvolený a vzácný, kámen nárožní. Kdo v něj uvěří, jistě nebude zklamán.' Vám tedy, protože věříte, přináší  čest, ale těm, kdo nevěří, je to `kámen, který lidé při stavbě odhodili, ale právě on se stal kvádrem nárožním, kamenem, na který se naráží, balvanem, přes který se klopýtá'. Narážejí na něj, protože odmítli přijmout víru. K tomu také byli určeni. Vy však jste `rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal' ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu.

Stěžejním tématem prvního listu apoštola Petra je zaměření na pojetí svatosti, chápané jako osobní povolání každého křesťana žít  v Kristu, poněvadž Kristus je zdrojem Boží dokonalosti  a cestou, která k ní vede. Ve spojení s Kristem může věřící lid vést život směřující k Bohu a spolupracovat na spáse světa.  Věřící se podílejí na kněžské službě, a to zejména tím, že vzdávají nekonečně pravdivému  a věrnému Bohu chválu a hlásají evangelium.

Z evangelia (Jan 14,1-12 ):  Slova svatého evangelia podle Jana. Ježíš řekl svým učedníkům: „Ať se vaše srdce nechvěje! Věřte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby nebylo, řekl bych vám, že odcházím vám připravit místo? A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu si vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. Cestu, kam já jdu, znáte.“ Tomáš mu řekl: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?“ Ježíš mu odpověděl: „Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho už znáte a viděli jste ho.“ Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce - a to nám stačí.“ Ježíš mu odpověděl: „Filipe, tak dlouho jsem s vámi, a neznáš mě? Kdo viděl mne, viděl Otce. Jak můžeš říci: `Ukaž nám Otce'? Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; to Otec, který ve mně přebývá, koná své skutky. Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně. Když nevěříte, věřte aspoň pro ty skutky. Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i ten bude konat skutky, které já konám, ba ještě větší bude konat, protože já odcházím k Otci.“

Z Janova evangelia vyslechneme Ježíšovu řeč, kterou pronesl svým učedníkům během poslední večeře. Ježíš nám v ní zjevuje Boha Otce a říká, že je s  ním v dokonalé jednotě, takže každý, kdo vidí Ježíše, může v něm vidět Boha, který svého Syna poslal pro naši spásu jako výraz nekonečné lásky k nám. 

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na neděli 7.5.2023.

1. čtení:  Sk 6,1-7

Žalmy: 33,1-2.4-5.18-19 , odpověď: Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství.

2. čtení: 1 Petr 2,4-9

Evangelium: Jan 14,1-12