Čtení z druhé knihy Mojžíšovy. Mojžíš časně ráno vstal a vystoupil na horu Sinaj, jak mu přikázal Hospodin; v ruce měl dvě kamenné desky. Tu sestoupil Hospodin v oblaku, Mojžíš se tam vedle něho postavil a vzýval Hospodinovo jméno. Potom Hospodin prošel kolem něho a zvolal: "Hospodin, Hospodin, Bůh milosrdný a milostivý, shovívavý, velmi laskavý a věrný!" Mojžíš se rychle vrhl k zemi, klaněl se a řekl: "Pane, jestliže jsem nalezl u tebe milost, ať jde Pán uprostřed nás. Ano, je to lid tvrdé šíje, ale odpusť naši vinu i náš hřích a přijmi nás jako dědictví." Z prvního čtení (Ex 34,4b-6.8-9).
Bůh se od věků podle Písma člověku rozličnými způsoby zjevuje a s ním i komunikuje. Boží Slovo se uplatnilo už při stvoření prvních lidí. Bůh existuje v tajemné součinnosti třech osob a toto tajemství člověku jeho Boží Duch postupně odhaluje. Dnešní čtení Boha představuje jako Hospodina a Pána, zjevujícího se Mojžíšovi, aby mu umožnil se k jeho božské osobě přiblížit. Celkový obraz Hospodina, který z textu vystupuje, vypovídá o tom, že Bůh je laskavý, shovívavý,milostivý a milosrdný, který dokáže člověka z nevěry, viny a hříchu vysvobodit a odpouštět.
Ze druhého čtení (13,11-13 ): Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům: Bratři, žijte radostně, zdokonalujte se, buďte přístupní napomínání, buďte svorní, žijte v pokoji, a Bůh, (dárce) lásky a pokoje, bude s vámi. Pozdravujte se navzájem svatým políbením. Pozdravují vás všichni věřící. Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství svatého Ducha s vámi se všemi!
V závěrečné formulaci dopisu apoštola Pavla Korinťanům je výstižně shrnuta charakteristika osobnosti Boha v jeho trojjedinosti. Připisuje se v ní Ježíši Kristu milost, Bohu láska a Duchu svatému společenství. Je zjevné, že tři božské osoby zde uvedené, jsou sice podle jména odlišné, ale přitom existují ve vzájemně neoddělitelném vztahu.
Z evangelia (Jan3,16-18 ): Slova svatého evangelia podle Jana: Ježíš řekl Nikodémovi: "Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen. Kdo v něho věří, není souzen; kdo nevěří, už je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího."
Dnešní Janovo evangelium, zaznamenává Ježíšův významný výrok o tom, že do života věčného můžeme dospět jedině na základě víry v Božího Syna. A my jsme uvěřili, že Bůh Otec Ježíše vyvýšil přes kříž do nebe zpět k sobě, aby nás mohl spasit. Že Ježíš Kristus, jako Boží Syn, po svém ukřižování odevzdal Bohu Otci sebe i svého Ducha, aby po svém Vzkříšení a Nanebevstoupení mohl na konci věků znovu pro nás sestoupit.
Odkaz na liturgické texty z lekcionáře k bohoslužbě slova na neděli 4.6.2023.
1. čtení: Ex 34,4b-6.8-9
Mezizpěv : Dan 3,52-56, odpověď: Chvályhodný a svrchovaně velebený navěky¨.
2. čtení: 13,11-13
Evangelium: Jan 3,16-18
Viz: Učící se církev: .https://matonick.signaly.cz/2306/svata-trojice-v-nauce-viry-tema-225-ucici-se-cirkev-slavnost-nejsvetejsi-trojice-4-6-2023
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.