„ZALOŽENÍ CÍRKVE“ - TÉMA 270 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ K 3. NEDĚLI V MEZIDOBÍ 21.1.2024

Výstavba církve byla připravována už od počátku světa v rámci plánu Nejsvětější Trojice. Tento plán vyvěrá ze „zdroje lásky“, z lásky Boha Otce. On je Počátek bez počátku. Z něho se rodí Syn, z něhož vychází Duch svatý. Ve své nesmírné a milosrdné dobrotivosti Bůh stvořil celý svět. On všechen lid  milostivě volá  k tomu, aby  s ním měl společenství v životě i ve slávě. Svou božskou dobrotu štědře rozdal a nepřestává ji rozdávat, aby  jako původce všeho, byl nakonec  „všechno ve všem“     (1 Kor 15,28), a tak sobě zjednal slávu a nám lidem blaženost. Bohu se zalíbilo nás volat k účasti na svém životě nejen jednotlivě, bez jakéhokoli vzájemného vztahu, nýbrž vytvořit lid,   v němž bychom  se jako jeho rozptýlené Boží děti shromáždili v jedno. (Srov. Jan 11,52). Bůh chce církev, protože nás nechce zachránit jako jednotlivce, nýbrž jako společenství. Přeje si, aby se celé lidstvo stalo jeho lidem.

Svět byl stvořen, aby se v něm mohl Bůh účastnit na svém božském životě, ve společnosti lidí „svolaných“  v Kristu. Toto „svolání“ do společenství křesťanů je církev (z řeckého „ek-kalein“ – „ekklésia“- „svolat“). Už od počátku byla  církev podivuhodně předobrazována a připravována v dějinách izraelského národa a ve Starém zákoně, jako reakce na situaci, vyvolanou narušením vztahů mezi Bohem a lidmi hříchem. Začíná povoláním Abraháma, kterému Bůh slibuje, že se stane otcem „velikého národa“(Gn 12,2)a vyvolením Izraele za Boží lid (Ex 19,5-6; Dt 7,6). Když Izrael porušil smlouvu s Hospodinem, proroci ohlašovali smlouvu novou a věčnou, kterou uzavře Kristus. Definitivně byla církev proto ustanovena až samotným  Božím Synem po  uzavření smlouvy nové  o příchodu Božího království, odpradávna přislíbeného v Písmu. Aby mohl být uskutečněn Otcův plán spásy, Kristus otevřel nebeské království už  na zemi. To se jasně projevilo v Kristových slovech, v jeho skutcích a v jeho přítomnosti uprostřed lidu. Ježíš dal svému společenství strukturu, která bude trvat až do úplného dovršení království. Ježíšovo naprosté sebeobětování  na kříži umožnilo začátek a růst Církve.Církev má ve všech národech světa dávat vzklíčit a růst Božímu království, které už započalo v Ježíši. Kamkoliv Ježíš přišel, nebe se dotýkalo země: začalo Boží království, království pokoje a spravedlnosti. Církev slouží tomuto království. Pokračuje v díle, které započal Ježíš. Měla by jednat pouze tak, jak jednal Ježíš. Nadále vykonává Ježíšova posvátná znamení (svátosti), šíří Ježíšova slova. Proto je církev přes všechnu svou slabost mocnou částí nebe na zemi.    Když byl dokončen úkol , který uložil Bůh Otec Synovi na zemi vykonat, byl v den letnic seslán Duch svatý, aby v Božím díle pokračoval a církev posvěcoval. On církev připravuje k výkonu  poslání hlásat zde na zemi království Kristovo a Boží.

Církev sama je zárodkem a počátkem tohoto království. Ve chvíli Kristova slavného návratu  pak společenství církve přejde do nebeské slávy. Církev je zároveň cesta i cíl Božího plánu: předobrazena ve stvoření, připravena Starou smlouvou, založena slovy a činy Ježíše Krista, uskutečněna jeho vykupitelským křížem a jeho vzkříšením se veřejně ukázala jako tajemství spásy vylitím Ducha svatého. Dokonale se uskuteční v nebeské slávě jako shromáždění všech vykoupených z tohoto světa.

Církev učí: „Církev je Kristovo království přítomné v čase, které se šíří viditelně ve světě působením milosti Boží… přijímá poslání, aby hlásala království Kristovo a Boží a zřídila je ve všech národech; sama pak je zárodek a počátek tohoto království na zemi. Zatímco pomalu mohutní, touží po dokonalém uskutečnění království a všemi silami doufá a přeje si, aby byla spojena ve slávě se svým Králem. “ (LG 3 a 5).

Viz též: Téma 165 „Věřím v církev“  z 12.neděle v mezidobí 19.6.2022.

Matonick.