„SLUŽBA BISKUPA“- TÉMA 289 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ K SLAVNOSTI SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO 19.5.2024 - neděle

Ježíš povolal dvanáct učedníků a ustanovil je jako stálou skupinu apoštolů, kterým dal do čela svatého Petra. Společně tvoří jeden apoštolský sbor. Právě tak jsou dodnes odpovídajícím způsobem mezi sebou spojení římský biskup, Petrův nástupce a biskupové, nástupci apoštolů (2.vat. koncil). Tento pastýřský úřad Petra  i ostatních apoštolů tvoří biskupský sbor, jeden ze základů církve katolické. V něm  pokračují biskupové pod papežovým prvenstvím. Biskupský stav, který je nástupcem sboru apoštolů v učitelském úřadě a v pastýřském vedení,  je spolu se svou hlavou, římským biskupem a nikdy bez této hlavy, také nositelem nejvyšší a plné pravomoci nad celou církví. Tato pravomoc se však může vykonávat jedině se souhlasem římského biskupa. Ten má nejvyšší pastorační zmocnění a nejvyšší autoritu při rozhodování ve věroučných a disciplinárních otázkách. Biskupský sbor vykonává moc nad celou církví slavnostním způsobem na všeobecném církevním  sněmu. Všichni biskupové, kteří jsou členy biskupského sboru, mají právo všeobecného sněmu se účastnit. Rozmanitost složení sboru z mnoha jedinců, vybraných z různých krajů světa podle způsobu a řádu, který stanoví římský biskup a jejich sdružení pod jeho hlavou, vyjadřuje všeobecnost a jednotu Božího lidu. Jednotliví biskupové vykonávají svou pastýřskou správu nad částí Božího lidu, která jim byla svěřena. V tom jim pomáhají kněží a jáhnové. Tím, že jsou členy biskupského sboru, podílí se každý z nich na péči o všechny díly všeobecné církve. Místní církevní celky, které jsou si blízké a mají stejnou kulturu, vytvářejí církevní provincie, patriarcháty, nebo oblasti. Biskupové těchto seskupení se shromažďují na synodech nebo biskupských konferencích, zaměřených k aktuálním tématům. Biskupové zodpovídají za svěřenou místní církev a pod vedením papeže spoluzodpovídají za celou církev. Svou autoritu uplatňují ve vzájemném společenství pro blaho celé církve. Se svými pomocníky, kněžími, „mají především povinnost hlásat všem Boží evangelium“ (2. vat koncil), podle příkazu Pána. Jsou zvěstovatelé víry, kteří přivádějí ke Kristu nové učedníky. Pod vedením živého učitelského úřadu církve se Boží lid pevně drží víry. Pastýřský úkol učitelského úřadu je zaměřen na to, aby Boží lid zůstával v Pravdě. Hlava biskupského sboru  je přitom vybavena charismatem neomylnosti ve věcech víry a mravů. Neomylný charakter mohou mít také rozhodnutí biskupského kolegia ve společenství s papežem, která se týkají učení víry, například rozhodnutí ekumenického koncilu.  Biskup a kněží posvěcují církev modlitbou, službou slova a udílením svátostí  a jsou lidu příkladem svým životem a svou prací.  Řídí svěřené místní církve jako vyslanci Kristovi a pod vedením papeže  vedou věřící, které mají v péči, jako dobří pastýři.

Matonick.