CO PROSPĚJE ČLOVĚKU, KDYŽ ZÍSKÁ CELÝ SVĚT, ALE ZTRATÍ SVOU DUŠI – Z BOHOSLUŽBY SLOVA - PÁTEK PO 6. NEDĚLI 18.2.2022

Co to pomůže, moji bratři, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho taková víra spasit? Když se neprojevuje skutky, je sama o sobě mrtvá. Ale někdo by mohl říci: „Ty máš víru a já mám skutky.“ Ukaž mi tu svou víru, která je beze skutků! Já ti však ze svých skutků mohu dokázat svou víru. Člověk bývá ospravedlňován pro své skutky, ne jenom pro víru. Neboť jako tělo bez duše je mrtvé, tak i víra beze skutků je mrtvá.Z  prvního čtení  ( Jakub 2 ).

V dnešním prvním čtení rozvíjí Jakub svou úvahu o poměru mezi vírou a skutky. Víra a odpovídající   skutky jsou vzájemně neoddělitelné. Víra, která se projevuje pouze slovy, je nedostatečná. Tvrzení pisatele Jakubova listu jsou stále aktuální. Chce-li člověk být křesťanem, pak k tomu nestačí jenom slovní přiznání se k určité teorii. Jakub naopak zdůrazňuje skutečnosti, že víra nesmí zůstat pouze v teoretické rovině, nýbrž že se musí projevovat v jednání.

Z  evangelia:( Marek 8 ):    Ježíš si zavolal lidi i své učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě! Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mě a pro evangelium ztratí, zachrání si ho. Vždyť co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši? Neboť jakou dá člověk náhradu za svou duši? Kdo by se však styděl za mě a za má slova před tímto nevěrným a hříšným pokolením, za toho se bude stydět také Syn člověka, až přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly.“

„Co prospěje člověku?“ Tatáž otázka se nachází v v Jakubově listu i v evangeliu. Boží slovo nás nabádá k zamyšlení , zda se chováme tak, aby to odpovídalo našim skutečným zájmům, nebo zda je to v protikladu k tomu, co si vlastně přejeme. Bylo by opravdu čímsi tragickým, kdybychom promarnili tento čas, který nám je darován proto, abychom vykonali, co je důležité pro naši věčnost.Tento život je oním dobrem, jeho člověk dosáhne jedině tak, že bude milovat Krista více nežli sám sebe. Právě v tomto čase se odehrává to, co je určující pro náš věčný úděl. Jestliže ho nezapřeme, pak nás Kristus při svém návratu ve slávě uzná za své. 

Odkaz  na  kompletní liturgické texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě slova na pátek 18.2.2022.  (Níže je uveden jen jejich základní přehled).

1. čtení:  Jakub 2,14-24.26

Žalmy:  112,1-2.3-4.5-6 , odpověď:  Blaze muži, který má velkou zálibu v Hospodinových přikázáních.

Evangelium:Marek  8,34-9,1