Pane, Bože veliký a strašný, který zachováváš smlouvu a milosrdenství těm, kdo tě milují a zachovávají tvá přikázání: Zhřešili jsme, provinili jsme se, jednali jsme bezbožně, vzbouřili jsme se a odchýlili od přikázání a nařízení. Tobě, Pane, sluší přiznat spravedlnost, nám však hanbu na tváři, neboť jsme zhřešili proti tobě. Avšak, Pán, náš Bůh, ať má s námi milosrdenství a odpustí nám, neboť jsme se proti němu vzbouřili, neposlouchali jsme hlas Hospodina, našeho Boha, abychom kráčeli v jeho zákonech, které nám dal skrze své služebníky proroky. Z prvního čtení (Daniel 9).
Prorok Daniel se z babylonského zajetí modlitbou obrací k Hospodinovi. Rekapituluje v ní dějiny a uznává, že trest Boží je nevyhnutelnou odpovědí na nevěrnost lidu. Sám za sebe i za celý národ může Daniel velikému a hroznému Bohu s upřímnou kajícností vyznat, že si utrpení, kterým právě procházejí, po právu zasloužili. Toto vyznání nevede však k pocitu zoufalství, nýbrž k důvěrnému očekávání Božího odpuštění. Bůh Izraele je přece věrný a dobrotivý, váhavý k hněvu a veliký v lásce.
Z evangelia:(Lukáš 6,36-38): Ježíš řekl svým učedníkům: „Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec! Nesuďte, a nebudete souzeni, nezavrhujte, a nebudete zavrženi. Odpouštějte, a bude vám odpuštěno. Dávejte, a dostanete: míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou vám dají do klína. Neboť jakou mírou měříte, takovou se naměří zas vám.“
Kdo vidí Ježíše, vidí Boha. Ježíš jako lékař duše. Přišel mezi nás, aby nás vyléčil z našich falešných představ o Bohu. Proč se zrovna hříšníci cítili v jeho blízkosti v bezpečí? Poněvadž nevyzařoval odsouzení a odmítnutí, ale Boží velkorysost a lásku. Zdá se, jakoby Pán Ježíš učedníkům prozradil metodu, jak dosáhnout odpuštění hříchů. Když však Pán Ježíš řekl učedníkům „odpouštějte, a bude vám odpuštěno“, nemluvil o žádné metodě. Odpuštění není podmínka, kterou musíme splnit, abychom si vymohli něco, co potřebujeme. Zde nejde o náboženský výkon, za který následuje přesně stanovená odměna. Není to návod, jak zařídit, aby v nebi přimhouřili oči nad něčím, za co se stydíme. Daniel v prvním čtení ve své prosebné modlitbě, když prosil Boha o odpuštění pro svůj národ za jeho nevěrnost to nepochybně jako skvělý a moudrý prorok věděl a měl správné představy o Bohu a o jeho pravém vztahu ke svému lidu. A uspěl.
Odkaz na kompletní liturgické texty z lekcionáře k bohoslužbě slova na pondělí 14.3.2022. (Níže je uveden jen jejich základní přehled).
1. čtení: Daniel 9,4b-10
Žalmy: 79,8.9.11+13, odpověď: Nejednej s námi podle našich hříchů, Hospodine!
Evangelium: Lk 6,36-38
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.