Mojžíš řekl lidu: „Hospodin nás vyvedl z Egypta mocnou rukou, napřaženým ramenem, šířil velký strach a působil znamení a divy. Přivedl nás na toto místo a dal nám tuto zem, zem oplývající mlékem a medem. Nyní hle – přináším prvotiny plodů půdy, kterou jsi mi dal, Hospodine!' Položíš koš před Hospodinem, svým Bohem, a pokloníš se Hospodinu, svému Bohu.“ (Deuteronomium 26) – Z prvního čtení.
Dnešní úryvek z páté knihy Mojžíšovy patří k vzácnějším textům Starého zákona. Je vyznáním víry, které každoročně vyslovují příslušníci izraelského národa při oslavě dožínek, jako projev pokání a díkůvzdání nejen za úrodu, ale i za vše, co Hospodin pro spásu svého lidu od dob otců již vykonal. Je pokornou odpovědí Bohu, spojenou s obětí alespoň nepatrné části ze sklizně jeho hojných darů.
Ze druhého čteni: (Římanům 10 ) Bratři! Co říká Písmo? 'Blízko tebe je to slovo, máš ho v ústech i ve svém srdci'; to je slovo víry, kterou hlásáme. Jestliže tedy ústy vyznáváš, že Ježíš je Pán, a v srdci věříš, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Víra v srdci vede ke spravedlnosti, vyznání ústy vede ke spáse.
Člověk, upřímně hledající Boha, je si obvykle vědom celé tíhy a omezenosti své existence, poznamenané hříchem. Desatero, které od Boha přijal, činí jeho svědomí citlivější a pomáhá mu lépe žít podle Božích záměrů. Pro případ, kdy se hříšník proti Hospodinu přesto proviní, ve své štědrosti Kristus apoštolům a jejich nástupcům udělil moc, aby kajícníky, vzývající jméno Páně, vybízeli k účasti na svátostech, v nichž Pán sám působí a ve svátosti pokání a smíření hříchy odpouští.
Z evangelia : ( Lukáš 4 ). Ďábel mu řekl: „Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kameni, ať se z něho stane chléb!“ Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: `Nejen z chleba žije člověk.'„ Pak ho (ďábel) vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království světa a řekl mu: „Všechnu tuto moc a jejich slávu dám tobě, protože mně je odevzdána a dávám ji, komu chci. Jestliže se přede mnou skloníš, všechno to bude tvoje.“ Ježíš mu na to řekl: „Je psáno: `Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jen jemu sloužit!'
Apoštol Lukáš nám v evangeliu představí Ježíše vystaveného pokoušení. Ďábel na Ježíše marně útočí v okamžiku jeho případné lidské slabosti. Pán nám vždy dá příklad jak zlému vzdorovat. Kolikrát jsme ve chvíli utrpení a pokušení v našem životě zakusili, že Pán je naší silou, že jen on nás může zachránit a umožní nám zbavit se našich provinění vůči Bohu a církvi ve svátosti smíření, odpuštění a obnovy čistoty duše.
Na dnešní slovo k bohoslužbě navazuje projekt ČBK UČÍCÍ SE CÍRKEV tématem148: „SVÁTOST POKÁNÍ – SVÁTOST OBNOVY“ viz .
Odkaz na kompletní liturgické texty z lekcionáře k bohoslužbě slova na neděli 6.3.2022. (Níže uveden jen základní přehled).
1. čtení: Deuteronomium 26,4-10
Žalmy: 91,1-2.10-11.12-13.14-15 , odpověď: Buď se mnou, Pane, v mé tísni.
2. čtení: Římanům 10,8-13
Evangelium: Lukáš 4,1-13
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.