PROJEVIL JIM LÁSKU AŽ DO KRAJNOSTI – Z BOHOSLUŽBY SLOVA NA ZELENÝ ČTVRTEK - 14.4.2022 - MŠE NA PAMÁTKU VEČEŘE PÁNĚ

Je to Hospodinova Pascha (Přejití). Oné noci přejdu egyptskou zemí a pobiji všechno prvorozené v egyptské zemi jak u lidí, tak u dobytka. Nad všemi egyptskými bohy vykonám soud. Já, Hospodin. Pro vás však bude krev beránka sloužit jako znamení na domech, že tam přebýváte. Když uvidím krev, přejdu vás, a tak uniknete ničící ráně, až budu zabíjet po egyptské zemi. Tento den si uchováte jako památný a budete ho slavit po všechna svá pokolení jako ustanovení věčné.  Z  prvního čtení  ( Exodus 12). 

Čtení z druhé knihy Mojžíšovy je připomínkou poslední večeře před osvobozením zotročeného židovského národa z egyptského otroctví. To, co Hospodin jednou provždy vykonal pro spásu svého lidu, tak přechází v památku a skrze liturgickou oslavu se zpřítomňuje  v ročních cyklech po všechna pokolení. Oběť beránka spojená s pokropením jeho krví - pascha (pesach) se pro Izraelity navždy stává znamením Hospodinovy ochrany.

Z druhého čtení  (1 Korinťanům11):  Bratři! Pán Ježíš právě tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, rozlámal ho a řekl: „Toto je moje tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.“ Podobně vzal po večeři i kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva, potvrzená mou krví. Kdykoli z něho budete pít, čiňte to na mou památku.“ Kdykoli totiž jíte tento chléb a pijete z tohoto kalicha, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.

Při poslední večeři na této zemi nahrazuje Ježíš starozákonní památku osvobození z egyptského otroctví svou památkou. Svou obětí lásky přivádí k dokonalosti také starozákonní bohoslužbu. Ustanovil „novou“ smlouvu s Bohem, potvrzenou krví pravého Beránka, který nás svou obětí vysvobozuje ze zajetí zla a skrze přijetí obětovaného Chleba nám dává život. Kdykoliv jíme z tohoto chleba a pijeme z tohoto kalicha, vnášíme do svého života nepopsatelné bohatství Kristova velikonočního tajemství a stáváme se v tomto čase jeho svědky – až do slavného Pánova příchodu. 

Z evangelia (Jan 13):  Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, kdy měl přejít z tohoto světa k Otci. A protože miloval svoje, kteří byli ve světě, projevil jim lásku až do krajnosti. Bylo to při večeři. Ježíš věděl, že mu dal Otec všechno do rukou a že vyšel od Boha a vrací se k Bohu. Proto vstal od večeře, nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy.Řekl: „Kdo se vykoupal, potřebuje si umýt jen nohy, a je čistý celý. I vy jste čistí, ale ne všichni.“ Věděl totiž, kdo ho zradí. Když jim tedy umyl nohy, zaujal místo u stolu a řekl jim: „Chápete, co jsem vám udělal? Vy mě nazýváte Mistrem a Pánem, a to právem: to skutečně jsem. Jestliže jsem vám tedy umyl nohy, dal jsem vám příklad. Jak jsem já udělal vám, tak máte dělat i vy.“

Evangelista Jan , když mluví o poslední večeři, chce ukázat, že se Ježíš z lásky zcela vydal, když předjímá svou oběť kříže. Nehovoří o ustanovení eucharistie, o němž referují ostatní evangelisté a ústní tradice, ale význam této události dokresluje zmínkou o umývání nohou. Ježíšova svrchovaná láska se tedy konkrétně projevuje skrze nejhlubší ponížení. Úkol umývání nohou byl totiž vyhrazen otrokůma otroka židovského původu nemohl k této službě nikdo nutit. Tutéž pokoru a téhož ducha vzájemné služby , jejichž motivací může být jedině opravdová láska, vyžaduje zde Ježíš po nás. 

Odkaz  na  kompletní  liturgické texty z lekcionáře  k bohoslužbě  slova na Zelený čtvrtek   14.4.2022.  (Níže je uveden jejich základní přehled).

1. čtení: Exodus 12,1-8.11-14

Žalmy : 116,12-13.15+16bc.17-18 ,  odpověď: Kalich požehnání je společenstvím krve Kristovy.

2. čtení – 1 Korinťanům11,23-26

Evangelium: Jan 13,1-15